Ordubad

Původ jména Ordubad je potřeba hledat v turečtině a perštině, znamená to "armádní město" .[1] Turkické ordu znamená armáda a perské bad znamená město. Původ jména tak naznačuje vznik v období mongolské nadvlády nebo v období Ílchanátu.[2] Historik a geograf Hamdallah Mustawfi (1281–1349) zmiňuje Ordubad v polovině 14. století jako provinční město, s nádhernými zahradami a produkující dobré hrozny, kukuřici a bavlnu“.

Francouzský cestovatel Jean Saint-Martin ve své knize o geografii Kavkazu z roku 1818 uvádí, že místní lidé označují město v turečtině a perštině jako Ardoubad a osada existovala již od 14. století.[3]

Město Ordubad, přezdívané nachičevanská perla [4][1] se nachází v nadmořské výšce 949 metrů. Rozkládá se na severním břehu Araksu ve východním Zakavkazsku. Město je rozděleno do pěti městských částí: Ambaras, Kurtatal, Mingis, Sar Šeher a Uch.[5]

Město je rozděleno na dvě části řekou Ordubadčaj.

11 km od Ordubadu jsou hranice s Arménií. Do Nachičevanu je to 88 km a Tabríz je 94 km daleko.

Roku 1869 bylo v Ordubadu 810 domů (nebo dvorců). Na přelomu 19. a 20. století ve městě žilo asi 4 500 obyvatel, zejména Ázerbájdžánců. Podle "kavkazského kalendáře" pro rok 1912 žilo ve městě 5 445 lidí, z drtivé většiny Ázerbájdžánci - v kalendáři označeni jako "Tataři".

Podle posledního sovětského sčítání obyvatel v roce 1989 v Ordubadu bylo 9 395 lidí. Roku 1991 9 500 obyvatel.

Odhaduje se, že v roce 2020 žije v Ordubadu 10 800 obyvatel. Převážně šíitští Ázerbájdžánci, ale jsou tam i ruské a kurdské menšiny.

Ordubad je závislý na obchodování s ovocem, pšenicí, hedvábím a hrozny. Ve městě a jeho okolí se pěstuje 40 odrůd hroznů. Již od poloviny 16. století se místní hedvábí vyváželo do Benátek, Marseille, Amsterdamu a jiných míst v Evropě

Během prvních let 20. století získalo ordubadské hedvábí 13 zlatých medailí na mezinárodních výstavách a veletrzích.[8][4] Důležitou vývozní komoditou města je také Arak.[9]

Nedaleko od města se těží měď, molybden, bauxit, wolfram a cínové rudy. [10]

Po roce 2000 nabývá ve městě také na důležitosti cestovní ruch. Každoročně sem přicházejí tisíce turistů, především z Íránu, Turecka a Ruska, kteří chtějí vidět nejen staleté platany, ale také historické budovy a přírodu v okolí města. S ohledem na geografickou polohu města je na jedné straně možné sledovat zasněžené hory a na druhé straně přírodní krajinu obklopenou zelenými listy v létě, bouřlivé řeky a šumící tekoucí vodopády.[11]

V roce 2019 byly v okolí města prováděny geologické průzkumy a potvrdilo se, že se zde nachází zatím nevyužívaná ložiska zlata. Od roku 2019 probíhají plány na zahájení těžby zlata.[12]

Roku 2015 v regionu působilo 21 průmyslových závodů a v nich pracovalo 634 místních občanů. Ve městě je 9 závodů na zpracování mléka. Denní produkce mléka je 24 tun. V Ordubadu jsou také významné továrny zpracovávající šťávu z granátového jablka.

Významnou firmou ve městě Anglo Asian Mining plc, která se zaměřuje na těžbu mědi.[13]

7 km od města se od roku 2017 buduje ve spolupráci s Íránem vodní elektrárna s kapacitou 36 MW.[14]

Ve městě se zachovaly tři mešity ze 17. a 18. století: Saatabad, Dilbar a Džuma[15] (v ní se také nachází funkční madrasa). Mešita Džuma je určena pro sedm tisíc lidí. K dispozici je také historické muzeum věnované astronomovi a matematikovi Nasraddinovi Tusimu.[11]

V Ordubadu se nachází důležitá astronomická observatoř.

Ve městě jsou také skalní malby Gamigaja z 3. století před naším letopočtem.[11]

Od roku 1941 se v Ordubadu nachází vlakové nádraží na železniční trati Aljat-Džulfa. Kvůli konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach byl roku 1989 několikrát přerušen provoz ve směru do Baku. Nakonec byla v 90. letech železnice ve směru na Baku zcela uzavřena, protože nebyl povolen provoz přes arménské území.

Po roce 1991 se ve městě budují nové silnice, mosty a vodní infrastruktura. Bylo také otevřeno nové autobusové nádraží.[11]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordubad na anglické Wikipedii a Ордубад na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ordubad na Wikimedia Commons