Nachičevanská autonomní republika

Nachičevanská autonomní republika (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası), známá jako Nachičevan, je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu.[1] Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.

Nachičevanská autonomní republika
Naxçıvan Muxtar Respublikası
Typická krajina Nachičevanu

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoNachičevan
Souřadnice39°20′ s. š., 45°30′ v. d.
Rozloha5 502 km²
Časové pásmo+4 (v létě +5)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel461 000
Jazykázerbájdžánština
Národnostní složení98 % Azerové
Správa regionu
Nadřazený celekÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Druh celkuautonomní parlamentní republika
Podřízené celky7 rajónů a hlavní město
Vznik1990
PrezidentVasif Talibov
MěnaÁzerbájdžánský manat
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2AZ-NX
Označení vozidel67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 a 75
Oficiální webwww.nakhchivan.az
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínky

Poloha

Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.

Nerosty

Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.

Klima

Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.

Vodní zdroje

Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.

Půdy

Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.

Flóra

Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.

Fauna

Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.

Odkazy

Reference
  1. O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.

Literatura
  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.