Culfa

Culfa (Ҹулфа), dříve Džulfa (Джульфа) je ázerbájdžánské město, které je administrativním centrem stejnojmenného rajónu v Nachičevanské autonomní republice. Nachází se 40 km jihovýchodně od Nachičevanu na břehu řeky Araks, která tvoří státní hranici s Íránem, jeho nadmořská výška činí 715 m. Ve městě žije přibližně 12 tisíc obyvatel.

Culfa
Poloha
Souřadnice38°57′21″ s. š., 45°37′51″ v. d.
Nadmořská výška715 m n. m.
StátÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Culfa
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel12 500 (2012)
Správa
Vznik6. století př. n. l.
Oficiální webculfa-ih.nakhchivan.az
PSČAZ 7200
Označení vozidel72
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle legendy město založil starověký arménský král Tigranés I.[1] Ve středověku byla Culfa (arménsky Džugha, Ջուղա) významným regionálním centrem a zastávkou karavan s hedvábím, vznikla zde pevnost Alindžakala a množství chrámů. Počátkem 17. století se oblast stala bojištěm mezi Persií a Osmanskou říší, šáh Abbás I. Veliký proto nechal obyvatele násilím přesídlit do Isfahánu, kde dosud existuje čtvrť Nové Džolfá. Původní Culfa se stala bezvýznamnou vesnicí, v roce 1828 byla navíc stanovena rusko-perská hranice na řece Araks a obec tak byla rozdělena na ruskou část (dnešní Culfa) a perskou část (město Džolfá v Íránu). Nový rozvoj přinesla až v roce 1908 transkavkazská železnice. Po roce 1917 se vesnice stala předmětem sporů mezi nezávislou Arménií a Ázerbájdžánem, v roce 1921 ji Karská smlouva přiřkla Ázerbájdžánské SSR jako součást nachičevanské exklávy. V roce 1948 byla Culfa povýšena na město. Na počátku sovětské éry ve městě početně převládali Arméni, ale v roce 1979 již tvořili Ázerbájdžánci 85 % obyvatel.[2] Po vypuknutí války o Náhorní Karabach město přišlo o železniční spojení s Baku a Jerevanem a uprchli z něj zbývající Arméni. V roce 2006 oznámila nezisková organizace Institute for War and Peace Reporting, že ázerbájdžánská armáda zničila starý arménský hřbitov, kde se nacházely tisíce starobylých chačkarů. Evropský parlament vyzval ázerbájdžánské úřady, aby umožnily vyšetření případu mezinárodní komisí, Ázerbájdžánci to však odmítli s tím, že přijmou jen takovou inspekci, která se bude zabývat zločiny obou stran konfliktu.[3]

Reference

  1. Brockahusův a Efronův encyklopedický slovník Dostupné online
  2. Etnické složení obyvatelstva Kavkazu Dostupné online
  3. Americký archeologický institut Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.