Opatství Tŏkwon

Územní opatství Tŏkwon (lat. Abbatia Territorialis Tokvonensis, korejsky 천주교 덕원자치수도원구) je benediktinské územní opatství, ležící nedaleko města Wonsan, v Severní Koreji. Tŏkwonské územní opatství není součástí žádné církevní provincie, je přímo podřízené Svatému stolci.

Územní opatství Tŏkwon
Abbatia Territorialis Tokvonensis
Soubor:Territorial Abbey of Tŏkwon.png
Klášterní kostel, zničený severokorejskou lidovou armádou (1950)
Základní informace
SídloTŏkwon,  Severní Korea
Patronsvatý Benedikt z Nursie
Zřízena12. ledna 1940
Biskupsedisvakance
Apoštolský administrátoropat Blasio Park, OSB
Církevní provinciežádná
Statistické údaje
Počet obyvatelnení známo
Další informace
Zeměpisné souřadnice39°11′38,4″ s. š., 127°22′26,4″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1949 je kvůli perzekuci ze strany severokorejského režimu znemožněna činnost opatství, část mnichů byla umučena v koncentračních táborech, část vyhnána ze země.[1]

Posledním územním opatem z Tŏkwonu byl biskup-opat Mons. Bonifatius Sauer, OSB do své smrti 7. února 1950, od té doby je Tŏkwonské územní opatství spravováno apoštolským administrátorem. Od roku 2013 je apoštolským administrátorem opat Blasio Park, OSB z opatství svatých Maura a Placida ve Waegwanu.

Tŏkwonské územní opatství je jedním z 11 dnes existujících územních opatství.[p 1][2]

Historie

Založení územního opatství
Osobní znak biskupa-opata Bonifatia Sauera, OSB

V únoru 1909 přišli němečtí mniši z Ottilienské kongregace do Soulu, a podobně jako v případě misií v Africe zde laičtí bratři zbudovali klášter svatého Benedikta se školou a benediktinští kněží se věnovali pastoraci. Komunita benediktinských mnichů se rozrostla s příjezdem evropských mnichů a 15. května 1913 byl klášter povýšen na opatství. Se vznikem apoštolského vikariátu Soul v roce 1920, se mniši ujali správy apoštolského vikariátu Wonsan.

V roce 1927 byl původní klášter zavřen a komunita se přemístila do Tŏkwonu, kde byl zřízen klášter.[3] V letech 1927-1928 mniši vybudovali menší a větší seminář pro diecézní kněze. V letech 1929-1930 byl zbudován kostel v novorománském slohu.[4]

Územní opatství bylo zřízeno 12. ledna 1940, zahrnující do své jurisdikce města Wonsan, Munchon, a okresy Anbyon, Chonnae a Kowon. Prvním (a doposud posledním) územním opatem (lat. abbas nullius) se stal 12. ledna 1940 biskup Bonifatius Sauer, OSB. Když skončila druhá světová válka, ocitlo se Tŏkwonské opatství pod nadvládou sovětských ozbrojených sil. Přestože zde sídlili vojáci, bylo mnichům povoleno pokračovat v mnišském životě. Když v roce 1949 vojáci opustili opatství, žilo zde okolo 60 mnichů, z toho 25 jich bylo korejské národnosti. V klášteře nedaleko Wonsanu žilo také přibližně 20 řeholnic.[4]

Perzekuce

V květnu 1949 z rozkazu Kim Ir-sena obsadila severokorejská tajná policie opatství, zatkla všechny mnichy (stejně tak sestry v nedalekém klášteře) a deportovala je do koncentračních táborů.[4] V červenci 1950 bylo opatství zničeno severokorejskou lidovou armádou.

V letech 1949-1952 bylo popraveno po mučení a zadržování v těžkých podmínkách 14 řeholníků a 2 řeholnice. Ve stejné době zemřelo na následky mučení, těžké fyzické práce, nemoci, hladovění a špatných podmínek panujících v táborech 17 řeholníků.

Biskup-opat Bonifatius Sauer, OSB, byl vězněn v Pchjongjangu. Na následky věznění zemřel 7. února 1950, před popravou všech starších mnichů z kláštera, která byla vykonána v říjnu 1950.[4]

V lednu 1954 bylo 42 přeživších německých mnichů vyhnáno ze země, a repatriováno přes transsibiřskou magistrálu.

Beatifikační proces

V květnu 2007 započal beatifikační proces 36 severokorejských Služebníků Božích z Tŏkwonského opatství, umučených během pronásledování křesťanů severokorejským režimem. Proces nese název Blahořečení Biskupa-opata Boniface Sauera, OSB, bratra Benedicta Kima, OSB a druhů.

Současná situace

V současné době slouží areál opatství Wonsanské univerzitě zemědělství. Ostatní budovy opatství (kostel a seminář) jsou pravděpodobně v užívání univerzity k sekulárním účelům.

V roce 1952 založilo několik benediktinských mnichů nový klášter (Opatství svatých Maura a Placida) ve Waegwanu, nedaleko Tegu v Jižní Koreji. Opat z waegwanského kláštera působí jako apoštolský administrátor územního opatství v Tŏkwonu, ze strany severokorejských úřadů mu však není povolen vstup do země. Od 50. let 20. století nejsou na území Tŏkwonského opatství žádní kněží (stejně jako ve všech ostatních diecézích v Severní Koreji).[1] Mnoho křesťanů je drženo v koncentračním táboře Yodok (a dalších táborech), který se nachází 70 km od Tŏkwonského opatství, kde jsou vystaveni mučení a nelidskému zacházení pro své náboženské přesvědčení.[5][6]

Na území Tŏkwonského územního opatství, i ostatních diecézí v Severní Koreji, není povoleno vykonávat duchovní službu a praktikovat jakékoli náboženství, vyjma státem kontrolovaných církví, proto musí křesťané působit ve skrytu před severokorejským režimem.[7][5]

Odkazy

Poznámky
  1. Všechna ostatní dnes existující územní opatství se nacházejí v Evropě a jsou plně funkční.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Territorial Abbey of Tokwon na anglické Wikipedii.

  1. North Korean Martyrs, the first process for beatification gets underway [online]. asianew.it [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Catholic Dioceses in the World by Type - Territorial Abbacies [online]. gcatholic.org [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  3. MONASTERIOS POR PAÍSES - Abadía territorial de Tokwon [online]. ayudahispano-3000.blogspot.cz [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (španělsky)
  4. Missionary Benedictines of St. Ottilien [online]. asianew.it [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (německy)
  5. Křesťané ve světě - Severní Korea [online]. fatym.com [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (česky)
  6. Pronásledování křesťanů ve světě stále sílí [online]. rozhlas.cz [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (česky)
  7. Thank You Father Kim Il Sung (str. 40 - 42) [online]. davidrhawk.com [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-16. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.