Stefania Belmondová

V italské reprezentaci debutovala na mistrovství světa v roce 1987 a o rok později startovala na olympiádě v Calgary. Výrazněji se prosadila o rok později, když poprvé vyhrála závod Světového poháru a v celkovém hodnocení skončila druhá.

Na zimní olympiádě v roce 1992 získala svoje první zlato na 30 km. O rok později na mistrovství světa obhájila titul nejlepší ženy na této distanci a přidala také zlato ve stíhacím závodě. Po sezóně se podrobila dvěma operacím pravé nohy a její další kariéra byla ohrožena. Stihla se však ještě připravit na ZOH 1994 v Lillehammeru, odjížděla ovšem zklamaná po zisku dvou bronzových medailí. Nedala na doporučení lékaře a rozhodla se v kariéře pokračovat. V dalších letech pravidelně získávala medaile ze světových šampionátů v individuálních závodech i se silnou italskou štafetou (většinou s Manuelou Di Centaovou, Sabinou Valbusovou a Gabriellou Paruzziovou). Jejím nejlepším vystoupením bylo mistrovství světa v roce 1999, kde vybojovala dvě zlaté individuální medaile. Na závěr své kariéry přidala kompletní medailovou sbírku z olympiády v Salt Lake City v roce 2002 a třetí místo v celkovém hodnocení Světového poháru.

Při slavnostním zahájení Zimních olympijských her 2006 v Turíně v jejím rodném kraji Piemont se jí dostalo pocty zapálit olympijský oheň.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefania Belmondo na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefania Belmondová na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Stefania Belmondová v databázi Olympedia (anglicky)