Zimní olympijské hry 1984

XIV. Zimní olympijské hry hostilo ve dnech 8. až 19. února roku 1984 bosenské město Sarajevo v bývalé Jugoslávii. Olympijských her se zúčastnilo celkem 1272 sportovců (998 mužů a 274 žen) ze 49 zemí světa, bezmála 10 500 dobrovolníků a 7393 akreditovaných novinářů (z toho 5030 sportovních komentátorů).

XIV. zimní olympijské hry
Místo konání	Sarajevo, Jugoslávie
Počet zemí	49
Počet sportovců	1272 (274 žen)
Soutěže	39 v 6 sportech
Zahájení	8. února 1984
Zakončení	19. února 1984
Slib za sportovce	Bojan Křižaj
Slib za rozhodčí	Dragan Petrovič
Pochodeň	Sanda Dubravčič
Stadion	Stadion Asima Ferhatoviće Hase
← 1980 1988 →

Byly to první hry pořádané pod vedením Juana Antonia Samaranche.

Dalšími kandidátskými městy byly švédský Göteborg (Falun) a japonské Sapporo.

Byly to první zimní hry konané v zemi s komunistickým režimem a dosud jediné, které pořádalo město s převážně muslimským obyvatelstvem. Olympijský oheň zapálila krasobruslařka Sanda Dubravčićová a zahajovací formuli pronesl předseda prezídia SFRJ Mika Špiljak. Symbolem her byl maskot Vučko (vlk), jehož vytvořil Jože Trobec (* 1948), olympijské medaile vyrobila dílna v Majdanpeku.

Nejúspěšnější sportovkyní sarajevské olympiády byla finská běžkyně na lyžích Marja-Liisa Hämäläinenová, která vyhrála všechny tři individuální závody a přidala bronz ve štafetě. Britští tanečníci Jayne Torvillová a Christopher Dean získali za svůj tanec Bolero dvanáctkrát nejvyšší hodnocení 6,0 (tři za technické provedení a všech devět za umělecký dojem).[1] Ve slalomu mužů obsadili první dvě místa bratři Phil Mahre a Steve Mahre z USA. Poprvé v historii ZOH vyhrála klasifikaci zemí Německá demokratická republika, hlavně díky rychlobruslařkám, které získaly devět medailí z dvanácti možných. Jure Franko získal v obřím slalomu pro Jugoslávii první medaili ze zimní olympiády.

Poprvé se na olympiádě potkaly výpravy Čínské lidové republiky a Čínské republiky na Tchaj-wanu (pod názvem Chinese Taipei). Prvním zástupcem černé Afriky v historii ZOH se stal senegalský sjezdař Lamine Guèye. V Sarajevu se také poprvé v běhu na lyžích prosadil bruslařský styl, jehož hlavním představitelem byl Gunde Svan.[2]

Hry byly hodnoceny po organizační stránce jako úspěšné, navzdory hospodářské krizi v tehdejší Jugoslávii a sněhové kalamitě, k níž došlo v průběhu soutěží.[3] Televizní přenosy z olympiády viděly přes dvě miliardy lidí ve více než stovce zemí.

Olympiádu hostil Stadion Asima Ferhatoviće Hase ve čtvrti Koševo a hala Zetra, sjezdařské soutěže se konaly na svazích pohoří Bjelašnica a Jahorina a klasické disciplíny na Igmanu. Olympijská sportoviště byla vážně poničena v době obléhání Sarajeva, dochází k jejich postupné obnově.[4]

Zahájení her