Ober Ost

Ober Ost je zkratka pro Oberbefehlshaber der gesamten Deutschen Streitkräfte im Osten, což je německý termín znamenající „Vrchní velitel veškerých německých sil na východě“ během 1. světové války. V praxi se toto označení vztahovalo nikoli pouze na zmíněného velitele, ale i na jeho vojenský štáb a na území ovládané ozbrojenými silami Německého císařství, jehož kontrolu toto velitelství převzalo a vytvořilo na něm vojenskou správu. Do jejího fungování se ve velké míře zapojili i místní pobaltští Němci.[1]

Vrchní velitel veškerých německých sil na východě
Oberbefehlshaber der gesamten Deutschen Streitkräfte im Osten
  19141919

vlajka

znak
geografie

Územní členění Ober Ost
Königsberg (velitelství 1919[zdroj?!])
obyvatelstvo
státní útvar
Německá říše Německá říše
Ostruble, Ostmark
vrchní velitel:
Paul Hindenburg (1914–1916)
Leopold Bavorský (1916-1918)
náčelník štábu:
Erich Ludendorff (1914–1916)
Max Hoffmann (1916-1918)
státní útvary a území
předcházející:
Ruské impérium
následující:
Generální gouvernement Varšava
Generální gouvernement Lublin
Polské království
Ukrajinská lidová republika
Litevské království
Kuronské a zemgalské vévodství
Běloruská lidová republika

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Východní fronta (první světová válka).

Ober Ost byl založen na rozkaz císaře Viléma II. v listopadu 1914 a jeho prvním velitelem byl pruský vojenský hrdina a pozdější německý prezident Paul von Hindenburg. Ve městech a župách byly vytvořeny správy a jmenováni náčelníci (purkmistři) měst a žup.[2] V říjnu 1915 postoupila císařská německá armáda tak daleko na východ, že střední Polsko mohlo být podřízeno civilní správě. V souladu s tím Německo zřídilo generální gouvernement Varšava a Rakousko-uhersko generální gouvernement Lublin. Pod vojenskou správu od té doby spadaly pouze dobyté oblasti na východ a sever středního Polska. V roce 1916, když Hindenburg nahradil náčelníka generálního štábu Ericha von Falkenhayna, převzal velení Ober Ost princ Leopold Bavorský. Po uzavření Brestlitevského míru zahrnoval a ovládal Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, části Polska a Kuronsko (historické území v Pobaltí) jež leží jihozápadně od Rižského zálivu u Baltského moře). Území, které kontroloval, mělo rozlohu asi 108 808 km².[3]

Okupační režim

Už v prvních letech okupace byla na území Ober Ost zavedena germanizace. Německý jazyk byl již od prvních ročníků školy jako povinný předmět, Němci také počítali s osídlováním okupovaných území německými rodinami z Haliče či Ukrajiny. Mezitím se v Německu vytvořily dva názory ohledně otázky směřování baltských gubernií - první hovořili o připojení k Prusku, druzí chtěli vytvořit baltské knížectví s panovníkem Adolfem Fridrichem.[4]

Vládu nad územím vykonávali polní velitelé, kteří měli k dispozici speciální jednotky, které měli na okupovaném území udržovat pořádek a klid, v boji se špionáží jim pomáhala polní policie. Za držení zbraní, výbušnin a střeliva byl trest smrti. Často se stávalo, že lidé byli obviněni ze špionáže a zastřeleni. Život obyvatelstva okupovaného území oklešťovalo mnoho předpisů, které vojenští představitelé distribuovali veřejným vyvěšováním v německém, židovském, ruském a polském jazyce. Pohyb byl přísně kontrolován, v noci platil zákaz vycházení. Přecházet mezi jednotlivými župami bylo možné jen se zvláštním povolením. Dále bylo zakázáno prodávat maso a zemědělské výrobky, lovit a rybařit. Za porušení pravidel následovaly sankce ve formě pokut, vězení a někdy trest smrti. Taktéž bylo zakázáno přijímat balíky, časopisy, noviny, pořádat schůze atd.[2]

Administrativní dělení

Ober Ost byl rozdělen do tří správních území:[3]

Každé z těchto území bylo rozděleno na okresy (Kreise), a to venkovské (Landkreise) a městské (Stadtkreise).[3]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ober Ost na anglické Wikipedii.

  1. Lotyšsko na križovatke vojen 1914 – 1920 (I.) [online]. Valka.cz, 2007-04-16 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
  2. Bělorusko v okupaci (foto). Bělorusko za okupace - Okupace Běloruska Němci [online]. 2021-10-05 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
  3. JEHKE, Rolf. Territoriale Veränderungen in Deutschland und deutsch verwalteten Gebieten 1874 - 1945 [online]. 2004-07-19 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
  4. KIČERKOVÁ, Alexandra. Problém ruské menšiny v Lotyšsku a Litvě po rozpadu SSSR. Hradec Králové, 2016 [cit. 2022-04-28]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové - Pedagogická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc.. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.