Novosibiřské ostrovy

Novosibiřské ostrovy (rusky Новосиби́рские острова) je souostroví v Severním ledovém oceánu náležející Rusku, republice Sacha. Zaujímají rozlohu cca 38 000 km². Západní pobřeží omývá moře Laptěvů, východní Východosibiřské moře.

Novosibiřské ostrovy
Satelitní snímek Novosibiřských ostrovů a mořského ledu spojujícího je s pevninou, rok 2005. Nahoře propojené ostrovy Kotělnyj a Faddějevskij, pod nimi Malý a Velký Ljachovský ostrov, vpravo Nová Sibiř.
Geografie
Poloha	75°16′ s. š., 145°15′ v. d.
Rozloha	29 900
Hlavní ostrov	Kotělnyj
Země
Stát	Rusko Rusko
• republika	Sacha
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 (2017)

Souostroví se skládá ze tří ostrovních skupin:

• Anjouovy ostrovy (ostrovy Anžu) (29 000 km²)
  • Kotělnyj (11 700 km²)
  • Faddějevskij (5300 km²). Ten je občas spojen s ostrovem Kotělnyj (není-li Bungeho země zaplavena)
  • Nová Sibiř (6200 km²)
• Ljachovské ostrovy (6100 km²)
  • Velký Ljachovský ostrov (4600 km²)
  • Malý Ljachovský ostrov (1300 km²)
  • Sloupový ostrov (170 km²)
  • Jaja (0,038 km²)
• De Longovy ostrovy (225 km²)

Povrch je spíš nízký, většinou do 300 m n. m. Pouze De Longovy ostrovy dosahují výšky 426 m n. m. (ostrov Bennetta). Geologické podloží je tvořeno převážně krystalickými břidlicemi s žulovými výchozy.

Klima je arktické, extrémně chladné: průměrná lednová teplota −30 °C, průměrná červencová teplota 4 °C. Vnitrozemí je o poznání teplejší, neboť není ochlazováno okolním mořem (v červenci až 19 °C). Roční úhrn srážek je 77 mm. Sníh se udržuje po dobu 9 měsíců. Ledovce i přes velmi nízké teploty pomalu ustupují a odkrývají pozůstatky pleistocénní fauny (mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně). Nálezy pleistocenní fauny svědčí o mnohem teplejším podnebí, které před tisíciletími na ostrovech převládalo. Táním permafrostu vznikají nové útvary (termokras) a ponorné řeky.

Souostroví spadá do oblasti tundry. Vegetaci představují mechy, lišejníky a vzácně kvetoucí rostliny (lomikameny, pryskyřičníky). Poměrně hojně se tu vyskytují ptáci (bělokur rousný, sovice sněžní, v létě sem zalétávají kulíci, husy, kachny a další), ze savců lišky, v menší míře sobi a lední medvědi.

Ostrovy byly objeveny v roce 1712 ruskou výpravou vedenou kozákem Merkurijem Vaginem. V roce 1933 byla na ostrově Kotělnyj postavena polární stanice. Občas sem zavítají lovci kožešin.

Novosibiřské ostrovy jsou spjaty s činností moravského polárníka a dobrodruha Eskymo Welzla.