Kotělnyj

Nejvyšším bodem ostrova je hora Malakatyn-Tas (361 m), nejdelší řekou je Balyktach, dlouhá 205 km. Kotělnyj má velmi drsné klima, průměrná teplota v červenci dosahuje 2,5 °C a v únoru -30,8 °C,[5] rekordní mráz dosahoval -49,9 °C.[6] Ostrov je pokryt tundrou, deset měsíců v roce je pod sněhem, žijí na něm lední medvědi a polární lišky.

Do roku 2016 nebylo na ostrově stálé lidské osídlení, občas ostrov navštěvovaly vědecké výpravy a domorodí lovci.

Ostrov objevil objevil ruský lovec Ivan Ljachov v roce 1773. Před jeho příchodem byl ostrov neobydlený. Krátce po Ljachovovi na ostrov dorazil zeměměřič Chvojnov, který na ostrově našel kotlík na vaření, který zde Ljachov zapomněl. Podle prostého kotlíku získal ostrov své jméno.[3]

V minulosti se na ostrově těžily kosti a kly mamutů.

Původně byly v oblasti dva ostrovy, Kotělnyj (11 600 km²) a východně od něj Faddějevskij (5 300 km²). Protože oblast Novosibiřských ostrovů se v důsledku tektonických procesů vynořuje nad hladinu, propojila je časem písčitá plošina, zvaná Bungeho země, vysoká jen šest až osm metrů a při velkých bouřích zaplavovaná.[14] Na starších mapách je ještě možné vidět oba ostrovy zakreslené odděleně.[15]

V 50. letech 20. století vznikly na ostrově dvě rybářsko-lovecké stanice, které ale během několika let zanikly. V 60. letech 20. století byl na ostrově instalován radar protivzdušné obrany, která obsluhovala rota vojáků.[16] V 70. letech 20. století na ostrově vznikla seismologická stanice. V roce 1993 bylo vše zakonzervováno a opuštěno. V roce 2014 na ostrově bylo provedeno velké vojenské cvičení praporu 98. výsadkové divize. Bylo to první podobné cvičení v ruské Arktidě.[17]

V roce 2016 bylo na ostrově zprovozněno vojenské letiště a vojenská základna.

• 
  Vojenské letiště Temp
• 
  Polární stanice Sannikov
• 
  Výstavba vojenské základny Severnyj Klever
• 
  Přesun ruské armády na ostrově
• 
  Letecký pohled na pobřeží ostrova