Nepokoření

Nepokoření je opera českého skladatele Julia Kalaše na libreto spisovatele Miloše Václava Kratochvíla. Měla premiéru 28. dubna 1961 v pražském Národním divadle na scéně Smetanova divadla (nyní Státní opera Praha).[1][2]

Skladatel Julius Kalaš byl žákem Josefa Suka, prosadil se však především tvorbou v lehčích žánrech – jednak svou hudbou k četným filmům (Kalaš vyučoval i na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze), jednak jako skladatel operet, zejména na konci vývoje tohoto žánru v 50. letech 20. století, kdy jeho díla (Mlynářka z Granady, Dovolená s Andělem) novému operetnímu repertoáru dominovala.[3] Svou první a jedinou operu napsal ve spolupráci se svým fakultním kolegou, spisovatelem a scenáristou Milošem Václavem Kratochvílem, který se v 50. letech zaměřil ve své prozaické (pět románů) i scenáristické (Vávrova trilogie o třech Janech) zaměřil na zachycení období husitství v souladu s tehdejším komunistickým ideovým výkladem této epochy. Pozdním plodem této tvorby je pak libreto opery Nepokoření, které se zaměřuje na husitského hrdinu, na kterého se ve Vávrově trilogii nedostalo: Prokopa Velikého.

Komunistickému režimu ideologicky vyhovující námět již nezajistil Kalašově opeře úspěch u obecenstva a kritiky, jež se ukázaly husitskou tematikou přesyceny. Nepokoření dosáhli jen osmi představení a 6. října 1961 se hráli naposledy.[2] Jiné divadlo je nepřevzalo. Kalaš se k opeře již nevrátil a Nepokoření vůbec jeho hudební dílo prakticky uzavírají.[3]