Julius Kalaš

Vystudoval gymnázium v Praze a Pražskou konzervatoř. Byl žákem Jaroslava Křičky a Josefa Bohuslava Foerstra. Po dokončení studia na konzervatoři pokračoval na mistrovské škole u Josefa Suka. Souběžně studoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1930 se stal doktorem práv. Až do roku 1948 pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze. Kromě toho působil jako dirigent a autor scénické hudby u divadla Na Slupi, Nového divadla Oldřicha Nového, Národního divadla a dalších pražských divadel.

V roce 1948 se stal profesorem na katedře Zvuk a hudba ve filmu Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1949–1950 byl děkanem a v letech 1950–1957 proděkanem Filmové fakulty. Současně působil jako funkcionář v různých hudebních organizacích (Ochranný svaz autorský, Dilia). Byl prvním předsedou Českého hudebního fondu i předsedou Syndikátu českých filmových umělců a techniků.

Byl autorem jak vážné hudby orchestrální a komorní, tak i hudby populární. Značnou část jeho díla tvoří operety a hudební komedie. Nejvíce však proslul jako skladatel filmové hudby. Podílel se rovněž na vzniku hudebního pěveckého souboru Kocourkovští učitelé. Byl jejich uměleckým vedoucím a klavíristou. Kocourkovští učitelé vystupovali v kabaretech, na koncertech, na zájezdech, v estrádách i ve filmu.

Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově[1]. Za své zásluhy získal v roce 1965 titul zasloužilý umělec.