Nasavsko
Nasavsko (německy Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku). Nasavsko existovalo jako politický celek v letech 1125 až 1866, přičemž v letech 1052 až 1576 bylo rodovým hrabstvím. Od roku 1255 bylo většinou rozděleno na více částí, které se různě spojovaly a dělily. Tyto zbylé části se v roce 1806 na Napoleonův příkaz sjednotily v jednotné vévodství Nasavsko. To bylo ale jako spojenec Rakouska roku 1866 anektováno Pruskem a v jeho rámci začleněno do provincie Hesensko-Nasavsko (kterou tvořilo dále bývalé svobodné město Frankfurt nad Mohanem a Hesensko-Kasselsko).
Nasavské (okněžněné) hrabství Nasavské vévodství (Gefürsteter) Grafschaft Nassau Herzogtum Nassau
| |||||||||||||
geografie
| |||||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||||
národnostní složení: |
|||||||||||||
němčina (rýnsko-franské a moselsko-franské dialekty) | |||||||||||||
státní útvar | |||||||||||||
měna: |
kronenthaler | ||||||||||||
vznik: |
|||||||||||||
zánik: |
|||||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||||
|
Nasavské (okněžněné) hrabství (1125–1806)
Zakladatel rodu Nasavských hrabě Dudo-Oldřich sídlil na hradě Laurenburg, který se nachází několik kilometrů od současného města Nassau na horním toku řeky Lahn. Jeho syn Robert I. nechal postavit v Nassau hrad přibližně roku 1125 a sám se nazýval „hrabětem z Nassau“. Titul nasavského hraběte byl potvrzen až roku 1159 tj. pět let po smrti Roberta I. V tomto roku se taky stal hrad Nassau sídlem vládnoucího rodu a ten po něm získal jméno. Robertův syn Robert syn Walram I. (1154–1198) byl první panovník, který se již po právu nazýval hrabětem z Nassau.
Během 12. století získal rod území Herborner Mark, Kalenberger Zent, Heimau (Löhnberg) a "Panství Westerwald". Na konci 12. století získaly Nasavští rovněž Wiesbaden.
- Dudo-Oldřich Laurenburský (1060-1123)
- Robert I. (1123-1154), nebo také Ruprecht
- Arnold I. (1123-1148)
- Gerhard (1148–1151)
- Arnold II. (1151–1154)
- Robert II. (1154–1159)
- Walram I. (1154–1198), syn Roberta I.
- Jindřich I. (1158–1167), syn Arnolda I.
- Robert III. (1160–1191), syn Arnolda I.
- Jindřich II. (1198–1247), syn Walrama I.
- Robert IV. (1198–1230), syn Walrama I.
- Oto I. (1247–1255), hrabě z Nassau, Dillenburgu, Hadamaru, Siegenu, Herbornu a Beilsteinu
- Walram II. (1249–1255), hrabě z Nassau, Wiesbadenu, Idsteinu, a Weilburgu
Hrabě Jindřich II. získal Weilburg. Po jeho smrti v roce 1255 si jeho synové rozdělili území, takže starší Walram II. získal především hrabství Nassau-Weilburg, zatímco mladší Oto I. nabyl hrabství Nassau-Siegen a Nassau-Dillenburg (od 1328). Walram se stal zakladatelem starší linie a Otto naopak mladší linie.
Nasavské vévodství (1806–1866)
17. července 1806 se zbylá nasavská hrabství Nasavsko-Usingen a Nasavsko-Weilburg připojila k Rýnskému spolku. Pod Napoleonovým tlakem byla následně 30. srpna 1806 obě hrabství sloučena do jednotného Nasavského vévodství. Dohodou bývalých hrabat (Fridricha Augusta Nasavsko-Usingenského a jeho bratrance prince Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského) bylo ustanoveno, že Fridrich August se stane vévodou, a jelikož neměl dědice, vévodství po jeho smrti získá právě Fridrich Vilém. Ten ale 9. ledna 1816 náhle zemřel při pádu ze schodů jen dva týdny před bratrancovou smrtí. Nasavské vévodství tak v roce 1816 zdědil jeho syn Vilém a po dlouhé době bylo opět jednotné a podstatně rozšířené.[1]
Na Vídeňském kongresu roku 1815 ztratilo Nasavsko část území ve prospěch Pruska, následně se stejně jako ostatní německé státy stalo členem Německého spolku.
Vévodové:
- Fridrich August (1806–1816)
- Vilém (1816–1839), syn Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského
- Adolf (1839–1866), nasavský vévoda do roku 1866, od roku 1890 velkovévoda lucemburský.
Po porážce Rakouského císařství v prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo Nasavské vévodství jako spojenec Rakouska anektováno Pruskem. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se spolu s dalšími anektovanými územími stalo součástí Pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tak přišel o faktickou vládu v Nasavsku, titul mu ale zůstal. V roce 1890 zdědil po svém strýci Vilému III. velkovévodství Lucemburské.[2]
Provincie Hesensko-Nasavsko
Roku 1866 bylo Nasavské vévodství jako spojenec Rakouského císařství anektováno Pruskem, protože prusko-rakouskou válku probíhající roku 1866 Rakousko prohrálo. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se stalo součástí Pruska resp. pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tedy přišel o faktickou vládu v Nasavsku (titul mu ale zůstal a roce 1890 získal velkovévodství lucemburské). Nová pruská provincie Hesensko-Nasavsko sestávala (jak jde poznat ze znaku) především z území bývalého Hesenska-Kasselska, Nasavského vévodství a svobodného města Frankfurt nad Mohanem.
Součástí této provincie bylo území Nasavska až do roku 1944, kdy byla jižní část provincie spolu s územím Frankfurtu vydělena jako provincie Nasavsko a zbytek se stal provincií Kurhesensko.
V současnosti je bývalé Nasavsko rozděleno mezi spolkové země Hesensko a Porýní-Falc.
Galerie
- Nasavsko roku 1547
- Nasavsko roku 1812
- Nasavsko roku 1848
Odkazy
Reference
- Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
- http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=63611&s_lang=2&title=Nasavsko