Třída Jing Chiang
Třída Jing Chiang (někdy též uváděno třída Ching Chiang) je lodní třída hlídkových a raketových člunů námořnictva Čínské republiky. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy.
| Třída Jing Chiang | |
|---|---|
 Hlídková loď třídy Jing Chiang | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Námořnictvo Čínské republiky |
| Typ | raketový člun hlídková loď |
| Lodě | 12 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Hai Ou |
| Nástupce | třída Tuo Chiang |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 500 t (standardní)[1] 580 t (plný)[2] |
| Délka | 61,4 m |
| Šířka | 9,5 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely 15 000 bhp |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 3600 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 32 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1× 20mm kanón 2× 12,7mm kulomet 2 skluzavka |
| Radar | Decca |
Stavba
Vývoj třídy proběhl v rámci modernizačního programu Kuang Hua III. Prototypový raketový člun Jing Chiang byl postaven v letech 1993-1994. Zkoušky prototypu odhalily řadu nedostatků, kvůli kterým se program stavby této třídy znatelně protáhl.[3] Později byla objednána stavba 11 sériových hlídkových lodí, tentokrát však bez raketové výzbroje. Celkem tak bylo do roku 2000 postaveno 12 jednotek této třídy. Prototyp postavila loděnice United Shipbuilding a zbylé v letech 1997-2000 loděnice China Shipbuilding Corp. v Kao-siungu.[1]
Jednotky třídy Ching Chiang:[1][2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Ching Chiang (603) | 1994 | 1. prosince 1994 | Aktivní |
| Dang Chiang (605) | 1998 | 7. září 1999 | Aktivní |
| Sing Chiang (606) | 1998 | 7. září 1999 | Aktivní |
| Feng Chiang (607) | 1998 | 1999 | Aktivní |
| Tzeng Chiang (608) | 1999 | Aktivní | |
| Kao Chiang (609) | 1999 | Aktivní | |
| Jin Chiang (610) | 1999 | 2000 | Aktivní |
| Hsiang Chiang (611) | 2000 | Aktivní | |
| Tze Chiang (612) | 21. července 2000 | Aktivní | |
| Po Chiang (613) | 21. července 2000 | Aktivní | |
| Chang Chiang (615) | 21. července 2000 | Aktivní | |
| Chu Chiang (617) | 21. července 2000 | Aktivní | |
Konstrukce
Plavidla jsou vybavena navigačním radarem Decca. Základní výzbroj sériových plavidel tvořil jeden 40mm kanón Bofors na přídi, jeden 20mm kanón T75, dva 12,7mm kulomety a dvě skluzavky hlubinných pum. Pouze prototyp nesl údernou výzbroj v podobě protilodních střel Hsiung Feng I. Pohonný systém tvořilí dva diesely MTU 16V1163 TB93 o celkovém výkonu 15 020 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Dosah je 3600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Modernizace
Třída Ching Chiang byla vybrána jako v pořadí druhá pro vyzbrojení nejnovějšími protilodními střelami Hsiung Feng III.[4]
Nehody
Dne 1. července 2016 posádka raketového člunu ROCS Jin Chiang (PG-610), kotvícího na námořní základně, omylem vypustila střelu Hsiung Feng III. Střela zasáhla ve vzdálenosti 40 mil plující rybářskou loď, přičemž jejího kapitána zabila a tři další osoby ztranila. Nehodu zavinila lidská chyba – během cvičení operátor nedodržel postup a omylem přepnul systém ze simulačního do bojového režimu.[5]
Odkazy
Reference
- Class Jing Chiang Guided Missile Patrol Craft [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-27. (anglicky)
- Jing Chiang-class Fast Attack Missile Craft – Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- Jing Chiang-class Fast Attack Missile Craft [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-11 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- Vessels being outfitted with HF-3s [online]. Taipei Times, rev. 2012-05-15 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- Taiwanese navy accidentally fires supersonic missile, killing one fisherman [online]. Jane's, 2016-07-01 [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-08. (anglicky)
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Jing Chiang na Wikimedia Commons