Murchisonský meteorit

Murchisonský meteorit patří mezi uhlíkaté chondrity skupiny CM2, tedy do skupiny kamenných meteoritů, které vznikaly hromaděním prachu z mateřské mlhoviny Sluneční soustavy a obsahují více než 0,2 % uhlíku. Uhlíkaté chondrity se vyznačují křehkostí a naprostá většina z nich se, stejně jako murchisonský meteorit, v atmosféře rozpadne.

Isovalin, jedna ze vzácných aminokyselin nalezených v meteoritu Murchison

Murchisonský meteorit obsahuje běžné aminokyseliny, jako například glycin, alanin nebo kyselinu glutamovou a také neobvyklé, na Zemi se nevyskytující (případně vyskytující se velmi vzácně) aminokyseliny, například isovalin, kyselinu 2-aminoisomáselnou nebo pseudoleucin.[3] Podle původních zprávy se tyto aminokyseliny nachází v racemické směsi, poměr L- a D- entantiomerů je tedy 1:1, zatímco aminokyseliny v proteinech se vyskytují výhradně v L-izomeru. Z tohoto důvodu lze odvodit jejich abiotický původ. Později bylo ale zjištěno, že u aminokyseliny alaninu a u neproteinogenního isovalinu převažuje množství L-izomeru.

V meteoritu byly nalezeny purinové (xantin) i pyrimidinové (uracil) báze, které nejsou pozemského původu. To může podporovat teorii, že některé organické sloučeniny podílející se na vzniku života pocházely z vesmíru. Byla také izolována směs alkanů, podobná té, která vznikla při Millerově-Ureyově experimentu. V roce 2019 objevil mezinárodní výzkumný tým v meteoritu murchisonském a NWA 801 cukry včetně arabinózy, xylózy a ribózy, která je mimo jiné součástí nukleosidů RNA. Šlo o první objev cukrů na meteoritech a o první důkaz existence ribózy ve vesmíru.