Vodní pára

Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček. Při změně pT podmínek dochází ke kondenzaci, kdy se vodní pára přeměňuje zpět na kapalinu. Během plynného skupenství je vodní pára neviditelná.[1] Do prostředí se vodní pára dostává neustálým vypařováním (ze skupenství kapalného) a nebo sublimací (ze skupenství pevného).

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu

Množství vodní páry v okolním prostředí se udává humiditou neboli vlhkostí.

Vodní pára v atmosféře Země

Míra atmosférické vodní páry, měřená podle míry absorpce mikrovln

Vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn,[2] její skleníkový efekt je vyšší než u oxidu uhličitého,[zdroj?!] způsobující jeho jak kladnou tak zápornou zpětnou vazbu. Z 99,9 % se nalézá v zemské troposféře. Kondenzací vodní páry vznikají oblaka, mraky a dešťové a sněhové srážky, vodní pára je též hlavní příčinou vzniku blesků či nejčastější a nejvíce zastoupený vulkanický plyn. Při hladině moří a oblastí věčného sněhu a ledu se vodní pára vyskytuje v množství až do tří procent, a množství jejího výskytu je exponenciálně závislé na okolní teplotě.

Vodní pára v průmyslu

Pára hraje významnou úlohu v průmyslu. Je spolu s vodou důležitým médiem pro přenos tepla, výrobu elektrické energie či přímo konání mechanické práce. Pára se během první poloviny 19. století postupně stala základní hybnou silou průmyslu a dopravy a zůstala jí do poloviny 20. století (tyto hranice jsou samozřejmě velmi přibližné). 19. století bývá někdy nazýváno 'stoletím páry. V současnosti se páry používá k pohonu turbín u tepelných elektráren, jaderných elektráren a v budoucnosti možná i u solárních ostrovů.

Reference

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.