Mongolská menšina v Česku

V roce 2000 pomohl mongolský student s organizací sbírkové akce s názvem Zmrzlá jurta, kterou připravila Společnost přátel Mongolska a Sdružení Nomád.[13] Smyslem sbírkové akce byla finanční pomoc mongolským rodinám, které přišly kvůli kruté zimě o stáda dobytka, tedy o obživu.[13]

Počátkem roku 2008 vyšlo od komunistické poslankyně Zuzky Rujbrové-Bebarové najevo, že udělování víz do Česka provází na české ambasádě ve Vietnamu, Mongolsku a Ukrajině korupce.[14][15] Kvůli získání českého víza Mongolové neváhali zaplatit i desetitisícové úplatky.[14] Mongolové o tom ze strachu o povolení podle Jiřího Šímy nemluvili.[14] Ministerstvo zahraniční ale obvinění z úplatkářství popřelo a odmítlo také jakoukoliv souvislost mezi těmito problémy a následnými změnami na velvyslaneckých pozicích ve Vietnamu, Ukrajině a v Mongolsku.[15]

V září 2008 měl vzniknout registr, vedený Hospodářskou komorou ČR, jako paralelní systém k zeleným kartám, sloužící jako databáze zaměstnanců z Vietnamu, Číny, Korey, Thajska a Mongolska.[16] Cílem bylo usnadnit podnikům hledání zaměstnanců.[16] Zelené karty, které se zavedly počátkem roku 2009, mohli získat občané 12 zemí, Mongolové ne.[17][18]

Na začátku roku 2009 tlumočníci podváděli mongolské občany, kteří chtěli využít vládní program, který sliboval letenku do vlasti a 500 eur na ruku,[19] což byl poměrně štědrý příspěvek, protože jen za zprostředkování dokladů potřebných k vycestování Mongolové dle svého slyšení běžně platí minimálně 700 eur (nebo i 1 400 dolarů).[20] Tlumočníci jim tvrdili, že vládní pomoc skončila, ale že jí lze získat za úplatek 200 eur.[19] Podmínkou byl legální pobyt.[19] Cílem programu návratu, který schválila vláda v únoru, bylo, aby zahraniční zaměstnanci, kteří se kvůli krizi ocitly v existenčních problémech, nezačali páchat trestnou činnost nebo jinak porušovat zákon.[21] V dubnu Česko přestalo Mongolům vydávat pracovní víza za účelem ochrany pracovního trhu v době krize.[22] Projektu dobrovolných návratů se k 1. 4. 2009 zapojilo 1 093 cizinců, z toho 770 Mongolů.[23][24] Vláda šla kvůli krizi tak daleko, že v květnu 2009 dovolila od 15. září do 15. prosince nelegálním cizincům vycestovat bez většího trestu zpátky do rodné země, což ocenil Jiří Šíma, předseda Společnosti přátel Mongolska.[25][26] Legálně pobývajících cizinců odešlo do půlky září 1 871 cizinců, z toho 1220 Mongolů.[27][28] V prosinci 2009 využilo projekt takzvaných dobrovolných návratů už 2 089 lidí, z toho 1 342 Mongolů.[29]

V roce 2010 Česko pokračovalo ve zcela výjimečném udělování pracovního povolení pro mongolské žadatele, aby se uvolnily pracovní místa českým občanům.[30]

Vláda Petra Nečase schválila novelu zákona o pobytu cizinců, podle níž by zaměstnavatel nesl náklady vyhoštění v Česku neoprávněně pobývajícího cizince.[31] Mongolsko je jednou z hlavních zemích v Česku, odkud probíhá nelegální imigrace.[32] Novela byla schválena v listopadu 2010.[33]

Toto je celkový počet nositelů mongolského občanství v ČR.[34]

Podporu rozvoje vztahů mezi mongolskou minoritou a českou majoritou zajišťuje například občanské sdružení Společnost přátel Mongolska. S integrací pomáhá i sdružení Slovo 21 např. v rámci projektu Rodina od vedle.[35] Přiblížit mongolskou kulturu pomáhá i multikulturní happening RefuFest.[36]

17. března 2007 se v Blansku sešli příznivci neofašistického uskupení Národní čest – Klub přátel generála Gajdy.[37][38] Vyjadřovali nespokojenost s chováním mongolské menšiny ve městě, podle nich se Mongolové „velkou měrou“ podílejí na zločinnosti ve městě.[37] Asi stovka extrémistů a jejich příznivců se záměrně sešla u hotelu Dukla, kde dřív bydlela řada Mongolů.[37] Ve městě žijí přibližně čtyři stovky Mongolů a většina pracuje v tamní firmě Apos, kde pošívají volanty.[37] Podle organizátora setkání Petra Bílka se členové komunity „chovají drze“, mají „opilecké výstupy“ a jeho samotného napadli a skopali.[37] Podle policie spáchali Mongolové na Blanensku za poslední půl rok asi tři trestné činy a při oslavě příchodu jejich nového roku Cagán sar porazili a pekli v ubytovně na sídlišti ovci.[37][39] Na demonstraci musela policie zasáhnout jen proti jednomu opilci, který hajloval.[37]

Ve firmě Foxconn, zaměstnávající asi 1100 Mongolů a Vietnamců (2008), musí Mongolové navštěvovat speciální kurz, organizovaný Mostem pro lidská práva, ve kterém se učí třeba i základním evropským „civilizačních návykům“ jako je např. správné používání toaletního papíru, splachovacího záchodu či vodovodního kohoutku na fotobuňku,[40] což může na Mongoly vrhat špatné světlo. Mongolové jsou také častými přenašeči tuberkulózy.[41][42][43][44][45] Od roku 2006 přibývá též mongolských prostitutek.[46]

Nejvíce tuberkulózou nakažených cizinců bylo v roce 2007 z Mongolska (59), kteří tak tvořili 17,6% nakažených cizinců touto nemocí.[47] Česká vláda na to reagovala a od června 2009 musí mongolští žadatelé o vízum předkládat lékařské potvrzení, že nemají tuberkulózu, syfilis a nejsou HIV pozitivní.[48]

Jelikož je pobyt často vázaný na pracovní povolení, těhotné ženy z Mongolska, strachující se o ztrátu zaměstnání, častěji chodí na potrat než Češky.[47]

Mezi kritiky zaměstnávání cizinců patřil v minulosti Jiří Paroubek, který podle serveru Aktuálně.cz v roce 2009 negativně reagoval na informaci, že tchajwanská společnost Foxconn často zaměstnává pracovníky z Vietnamu a Mongolska.[49]

• Baldandorj Ariunzul - výtvarnice, fotografka a překladatelka
• Mungunzul Bayarkhuu - modelka
• Gombodžavyn Očirbat - bývalý generální tajemník Mongolské lidové revoluční strany, žijící dva roky v Praze
• Otma Tsedendorj - Mongolka vystupující jako hadí žena v českém cirkuse Humberto[56][57]

Mongoly můžeme rozpoznat například podle mongolské kuchyně, která se od té české ale i např. vietnamské výrazně liší.

Mongoly rozpoznáme také pomocí mongolských svátků.

• Česko-mongolské vztahy