Zelená karta (povolení k pobytu)

Jako zelená karta (název je odvozen od dominatní zelené barvy na líci amerického osobního dokladu) se v některých zemích označuje povolení k dlouhodobému pobytu cizinců.

Zelená karta z USA

Česko

V Česku se jako zelená karta označovalo povolení k dlouhodobému pobytu cizince na území České republiky za účelem zaměstnání. Cizince opravňovalo pobývat v České republice a pracovat na konkrétním místě, kde mu byla zelená karta vydána. Od 24. června 2014 byl tento typ povolení nahrazen tzv. „zaměstnaneckou kartou“.

Zelená karta byla určena pro cizince, kteří pocházejí ze zemí, které nejsou členy Evropské unie.[1] Občané zemí Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci nepotřebují pro práci v České republice ani povolení k zaměstnání, ani modrou kartu, ani zelenou kartu.[2]

Platnost karty byla 2–3 roky.

Typy zelených karet

Zelené karty existovaly tří typů:

  • typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál
  • typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen
  • typ C: pro ostatní pracovníky[3]

Biometrika

Od roku 2011 se v ČR jako součást povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a dále pro držitele jedné z forem mezinárodní ochrany (azyl/doplňková ochrana) snímají a ukládají tzv. biometrické údaje - zobrazení obličeje a otisky prstů.[4]

Spojené státy americké

V USA se jako zelená karta označuje identifikační kartička osvědčující status cizince s právem trvalého pobytu ve Spojených státech. Někdy se o takové karty dělá i losování kde výherce dostane status imigranta [zdroj?] .

Odkazy

Reference
  1. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 29/2013 Sb., o stanovení seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty. In: Sbírka zákonů. 2013. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. Zelené karty pro cizince v České republice [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2013-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-02.
  3. Zelené karty [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2013-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-28.
  4. Biometrika [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.