Mořic z Lobkowicz (1831–1903)

Mořic Alois z Lobkowicz, také z Lobkovic (2. června 1831 Inzersdorf – 4. února 1903 Roudnice nad Labem),[1][2] celým jménem německy Moritz Alois Fürst von Lobkowitz, byl český šlechtic a 9. kníže z Lobkowicz.

Mořic Alois kníže z Lobkowicz
Erb rodu
9. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého a 3. vévoda roudnický
Ve funkci:
18. prosince 1868 – 4. února 1903
PředchůdceFerdinand Josef Jan z Lobkowicz
NástupceFerdinand Zdeněk z Lobkowicz
Tajný rada
Ve funkci:
1890 – 4. února 1903
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1881 – 4. února 1903
Dědičný člen Panské sněmovny
Ve funkci:
18. prosince 1868 – 4. února 1903
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození2. června 1831
Inzersdorf
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. února 1903 (ve věku 71 let)
Roudnice nad Labem
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1857) Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (1839–1912)
RodičeFerdinanda Josefa Jana z Lobkowicz (1797–1868) a
Marie z Liechtensteinu (1808–1871)
DětiFerdinand Zdeněk (1858–1938)
Příbuzníděd: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816)
babička: Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816)
bratr: Maxmilián z Lobkowicz (1827–1849)
strýc: Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (1799–1878)
strýc: Josef František Karel z Lobkowicz (1803–1875)
strýc: Ludvík Jan Karel z Lobkowicz (1807–1882)
vnuk: Ferdinand Josef z Lobkowicz (1885–1953)
vnuk: Maxmilián Ervín z Lobkowicz (1888–1967)
vnuk: Karel Boromeus z Lobkowicz (1893–1916)
vnuk: Jiří Kristián z Lobkowicz (1902–1928)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1881: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1052)
CommonsMoritz Fürst von Lobkowitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéra

Narodil se jako druhorozený syn Ferdinanda Josefa Jana z Lobkowicz (1797–1868), 8. knížete z Lobkowicz, a jeho manželky Marie z Liechtensteinu (1808–1871).

Za jeho panování v roce 1869 císař František Josef I. rozšířil oslovení Jasnost (německy Durchlaucht) dědičně na všechny členy rodu.[3] Byl jmenován císařským komorníkem (1881) a tajným radou (1890).[1] Od roku 1861 byl dědičným členem panské sněmovny. Dne 26. dubna 1881 se zařadil mezi rytíře Řádu zlatého rouna.[1]

Majetek

Po otci zdědil majoráty Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina.[1] Dále vlastnil panství Libčeves a Vysoký Chlumec. V roce 1897 koupil původní rodové sídlo Lobkovice, které prodal v roce 1829 jeho otec, od Jana Palackého, syna historika a politika Františka Palackého.[3] V kostele svatého Václava v Roudnici nad Labem nechal rozšířit rodinnou hrobku.[3] V letech 1882–1896 nechal zalesnit horu Říp.[3]

Rodina

Dne 21. dubna 1857 se v Praze oženil s Marií Annou z Öttingen-Wallersteinu (1. 2. 1839 Wallerstein – 23. 12. 1912 Koswig), dcerou knížete Bedřicha z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu (1793–1842) a jeho manželky Marie Anny z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1806–1885). Narodilo se jim sedm dětí (jeden syn a šest dcer):[2][3]

  • 1. Ferdinand Zdeněk (23. 1. 1858 Praha – 22. 12. 1938 Nelahozeves, pohřben v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem), 10. kníže z Lobkowicz
    • ∞ (4. 9. 1884 Vídeň) Anna Berta z Neippergu (7. 8. 1857 Praha – 9. 4. 1932 Chomutov)
  • 2. Marie Anna Vincenta (22. 1. 1858 Praha – 8. 11. 1937 Nelahozeves)
  • 3. Mariana Františka Regina (3. 12. 1861 Praha – 11. 11. 1925 Drážďany)
    • ∞ (21. 4. 1887 Praha) Jan Mauricius z Brühlu (31. 12. 1849 Pförten – 2. 2. 1911 Hlohov)
  • 4. Vilemína Marie Anna (16. 2. 1863 Praha – 29. 6. 1945 Nelahozeves)
  • 5. Gabriela Žofie Marie Anna Mauricia Ferdinanda Martina (11. 11. 1864 Košťany – 21. 1. 1941 Vídeň)
    • ∞ (6. 5. 1886 Praha) Maxmilián Teodor z Thunu a Hohensteinu (24. 7. 1857 Žehužice – 1. 8. 1950 Vídeň)
  • 6. Leopoldina Bedřiška (9. 3. 1867 Košťany – 7. 3. 1936 Javor)
    • ∞ (16. 11. 1885 Roudnice nad Labem) Egon z Hohenlohe-Schillingsfürstu (4. 1. 1853 Rauden – 10. 2. 1896 Gotha)
  • 7. Karolína Filipa (26. 5. 1868 Košťany – 13. 12. 1929 Baden)

Odkazy

Reference
  1. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 152 a 154.
  2. MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-08-17 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online.
  3. JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 66.

Literatura
  • JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 66.
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 152, 154, 220–221.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.