Košťany

Název města se v historických pramenech objevuje ve tvarech: von Costen (1394), von Kosten (1398), de villa Costen (1398), Kosten (1404), Kostna (1459), Chostna (1628), Chossten (1664), Kosten (1674), Kosten (1787), Kosteny nebo Kosten (1854–1923), a Košťany nebo Kosten (1923).[3]

Existují dvě hypotézy, které vysvětlují původ názvu města. Podle Antonína Profouse je jméno odvozeno jazykovými změnami pod vlivem němčiny ze slova chvosten, které znamenalo les s houštinami a křovinami.[3] Mladší hypotéza spojuje název Košťany, přesněji jeho nejstarší variantu Costen, s kornským slovem costean ve významu naleziště cínu. V okolí města se na úbočí Krušných hor vyskytují stopy po rýžování cínu a archeologickými nálezy je doložena také přítomnost Keltů v období laténské kultury. Výraz také mohli do Čech přinést cornwallští horníci, kteří podle anglické tradice působili po celém tehdejším světě.[4]

První písemná zmínka o Košťanech pochází z roku 1394,[3] kdy docházelo k intenzivnímu osidlování Teplicka. Ve zprávě z roku 1241 se zmiňuje Matouš Pařížský v Chronica Majora o vyhnanci z Cornwallu, který k nám přinesl znalosti o dobývání rudních žil. Okolí města však bylo osídleno již v mladší době železné, o čemž svědčí nálezy laténských seker a závěsku na svazích hor.[5] Obec byla ve 14. a 15. století střídavě ve vlastnictví rodu Hrabišiců, kteří založili své bohatství na těžbě stříbra a cínu, a Lobkoviců.^[zdroj?]

Novodobý rozvoj můžeme datovat k roku 1850, kdy se stává jedním z průmyslových center Teplicka. V první polovině devatenáctého století dochází k rozvoji těžebního průmyslu, sklářství a drobných živností. Bouřlivý rozvoj obce pokračuje i v období První republiky, když v roce 1930 počet obyvatel obce dosáhl čísla 6097. V tomto období získává centrální část Košťan městský charakter zástavby. V roce 1932 byl zvolen v důsledku neshody německých stran starostou města zástupce české menšiny železniční zřízenec Václav Diepolt.[6] Předválečné a poválečné období dějin Košťan poznamenaly dva odsuny obyvatel. Nejprve vystěhování téměř 1700 Čechů v roce 1939 a posléze odsun německého obyvatelstva po roce 1945.

Mnohem více, než válečná léta, poničila obec těžba hnědého uhlí. Již v první polovině 20. století docházelo k rozsáhlým demolicím, kvůli kterým došlo nejen k podstatnému úbytku obyvatel v obci, ale také ke ztrátě městského charakteru místní zástavby v severozápadní části města. Například bývalá součást obce Mlýny ztrácí veškeré vazby na samotné Košťany. Mezi lety 1950–1960 byla také, v důsledku těžby, zbořena krajová dominanta kostel Povýšení sv. Kříže.[7] Paradoxně ukončení důlní činnosti a následná rekultivace území dala dnešnímu městu velmi zajímavý rekreační potenciál. Západně od města vznikla v letních měsících vyhledávaná vodní nádrž Barbora.

Český název Košťany je úředním názvem obce od roku 1920. Jeho lidové užívání je doloženo teprve v 19. století.[8]

Demografický vývoj města byl několikrát ovlivněn vnějšími činiteli. Rok 1938 znamenal nutnost vystěhování pro některé obyvatele českého původu, na základě Postupimské dohody rok 1945 pro změnu odsun německých obyvatel. V padesátých a šedesátých letech 20. století došlo k odtěžení celé severní části města.

Zastupitelstvo města má patnáct členů, z nichž je volena pětičlenná rada města. V komunálních volbách 10.–11. října 2014 bylo zvoleno následující složení zastupitelů: osm zastupitelů za volební sdružení Naše Košťany a Střelná, dva mandáty pro ODS a Volební sdružení Střelná, po jednom mandátu KSČM, Česká nezávislá a Severočeši.cz

Ve volebním období 2010–2014 bylo složení zastupitelstva následující: Česká nezávislá (šest členů), volební sdružení Naše Košťany (tři členové), KSČM, ODS a ČSSD mají po dvou zastupitelích. V radě města zasedali zastupitelé ze všech stran a sdružení.

• Košťany
• Střelná

Ve správním území města se nachází:

• • SAB (Sdružený aktiv brigádníků) – původně hornická čtvrť z padesátých let 20. století, dnes rezidenční čtvrť
  • Na Hampuši
  • U Kapličky[11]
  • U Zámečku
• Kamenný Pahorek

Částí obce Střelná vede silnice I/27 z Dubí přes Most do Plzně. Od roku 1871 městem vedla železniční trať duchcovsko-podmokelské dráhy, která ale byla ve druhé polovině 20. století ,v souvislosti s těžbou uhlí, přeložena jižněji přes Oldřichov u Duchcova. U Střelné se nachází zastávka Střelná v Krušných horách na Moldavské horské dráze, vedoucí z Mostu do Moldavy.

• Zámek Košťany
• Budova Základní školy Košťany
• V katastru Košťan se nachází nejvyšší bod okresu Teplice: hora Pramenáč (909 m).

• Karel Aksamit (1897–1944), odbojář
• Otakar Šídlo (* 1942), fotbalista
• Přemysl Bičovský (* 1950), fotbalista

• Altenberg Německo
• Košťany nad Turcom Slovensko
• Valaliky Slovensko