Miroslav Slach

Miroslav Slach (16. března 1919, Tlustice – 31. srpna 2001, Všetaty) byl český učitel, prozaik a dramatik, autor životopisných próz a děl pro mládež.[1]

Miroslav Slach
Narození16. března 1919
Tlustice,
Československo Československo
Úmrtí31. srpna 2001 (ve věku 82 let)
Všetaty,
Česko Česko
PseudonymMirko S. Hron
Povoláníučitel, prozaik, dramatik
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Mládí prožil na Slovensku, kde jeho otec působil jako učitel a později ředitel na školách v Rimavské Sobotě, Sabinově a Brezně. Roku 1938 maturoval na reálném gymnáziu v Banské Bystrici. Poté začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale po uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 byl nasazen na zemědělské práce v Novém Strašecí. Roku 1941 po absolvování Amerlingova učitelského ústavu začal učit na školách v okolí Brandýsa nad Labem (Všetaty, Nedomice, Čakovičky). Roku 1944 byl totálně nasazen jako stavební dělník v Hradci Králové, na konci války se skrýval.[2]

Od roku 1945 učil na měšťanských školách ve Všetatech a Velkém Březně a na Střední průmyslové škole v Mladé Boleslavi. Zároveň vystudoval historii, filozofii a slovanskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1948 získal titul doktora filozofie. Od roku 1951 učil na základní škole ve Všetatech, od roku 1954 jako zástupce ředitele a od roku 1979 jako ředitel. V tom samém roce odešel do důchodu a věnoval se výhradně literání práci.[2]

Publikovat začal roku 1939 v různých časopisech a novinách, např. v Ozvěnách domova i světa (zde pod pseudonymem Mirko S. Hron), ve Svobodě, v Rudém právu, Učitelských novinách, Lidové demokracii, Květech a v dalších. Stal se autorem řady původních rozhlasových her (většinou pro mládež) a životopisných próz odehrávajících se většinou 19. století, které zachycují všednodenní a intimní situace historických osobností. Druhou linii jeho tvorby tvoří prózy a hry s dobrodružným dějem tematicky většinou spjaté s druhou světovou válkou.[2]

Bibiografie

Rozhlasové hry
  • Obraz a skutečnost (1945).
  • Děkujeme (1946), námět byl později využit v próze Mariáš s ďáblem.
  • ...a Praha daleko (1946).
  • Heslo „Santa Maria“ (1947), zpracováno i jako divadelní hra.
  • Narodil se básník (1947).
  • Dovolená (1947).
  • Půlnoční píseň (1947).
  • Než ďábel umlkne (1947).
  • Než se brány otevřou (1948).
  • UB 177 neodpovídá (1949), dobrodružná hra pro mládež.
  • Kutnohorští havíři (1956), podle Aloise Jiráska.
  • Delfín! (1957), podle novely Julese Vernea Prorazili blokádu.
  • Runové kameny (1979)

Divadelní hry
  • Heslo „Santa Maria“ (1947)
  • Můj přítel Admirál (1967), dobrodružná divadelní hra pro mládež.
  • Bílý jelen (1979), komedie, příběh ze života šlechty na počátku 18. století.

Próza
  • Usměvaví rebelanti (1959), román pro mládež, jehož ústřední postavou je mladý Václav Kliment Klicpera.
  • Dostavník do Výmaru (1967), román o poslední lásce Johanna Wolfganga Goetha k mladičké Ulrice von Levetzow. Vyprávění je pojato jako retrospektiva odvíjející se v den sto padesátých básníkových narozenin ve vzpomínkách pětadevadesátileté Ulriky.
  • Romance o moudrém vinaři (1972), sbírka třinácti humorně laděných povídek ze života Petra Brandla, Václava Klimenta Klicpery, Františka Škroupa, Johanna Wolfganga Goetha, kancléře Metternicha, Václava Levého a Josefa Navrátila, ve kterých autor sleduje rozmach českého národního obrození na poli kultury. Šest povídek z této sbírky bylo v upravené podobě převzato do souboru Sbohem, letní lásko.
  • Mariáš s ďáblem (1975), román, založený na skutečné události, zachycuje akci českých lékařů a vědeckých pracovníků, kteří jako členové protinacistického odboje pronikli koncem dubna 1945 do koncentračního tábora v terezínské Malé pevnosti ve snaze zabránit hrozící epidemii tyfu.
  • Zázračný lukostřelec (1976), dvě historické novely. První s názvem Čekání na Romana se odehrává ve středověkém Bardejově, druhá, Zázračný lukostřelec, je situovaná do Mělníka za časů Václava IV.
  • Zlaté dukáty (1979), deset pohádek napsaných podle lidových motivů.
  • Sbohem, letní lásko (1982), čtrnáct Goethovských miniatur s neotřelými pohledy na pozdní milostný vztah Goetha k mladičké Ulrice von Levetzow..
  • Prchavá vůně jasmínu (1983), soubor pěti próz o osudech mladých žen, jejichž sny a plány do budoucna zničila nacistická okupace.
  • Sázka na černého koně (1984), dramatický příběh skupiny českých skautů na prázdninovém táboře roku 1938.
  • Já básník Naso (1986), román popisující příčiny vypovězení básníka Ovidia z Říma.
  • Zapomenout na Monte Carlo (1988), dobrodružný román z prostředí francouzské Riviéry a ostrova Kréty.
  • Zeptej se orlů (1989), román pro mládež o mládí Jana Evangelisty Purkyně.
  • Světlo v soumraku (1994), vzpomínková publicistická kniha na Jana Palacha, který byl Slachovým žákem na všetatské škole.
  • Kůň, panna a víno velké čistoty potřebují (1999), drobné povídky o lidských slabostech a láskách odehrávající se v různých historických obdobích a v různých zemích.
  • Můj starý dobrý Orient-Expres (2000), román o životě a díle českého orientalisty Bedřicha Hrozného.
  • Kavalíři pouště (2000), literárně zpracované biografie s převahou literatury faktu o českém vědci Aloisovi Musilovi a britském vojákovi s arabistovi Lawrencovi z Arábie.

Ostatní práce
  • Stříbrná píseň (1973), text k fotografické publikaci Marie Hartmanové.
  • Neratovice (1977), text k fotografické publikaci Jaroslava Litomiského.
  • Kordem a křížem (1994), adaptace románu Henriho de Gorsse a Josepha Jacquina pro mládež.

Odkazy

Reference
  1. Slovník české literatury po roce 1945.
  2. JANOUŠEK, Pavel a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl 2, M-Ž. Praha: Brána; Ústav pro českou literaturu AV ČR; Knižní klub 1998. S. 383-384. ISBN 80-7243-014-9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.