Miroslav Štěpánek

Miroslav Štěpánek (2. prosince 1923 Libčice nad Vltavou28. listopadu 2005, Praha) byl režisér,[1] výtvarník,[2] scenárista a scénograf,[3] vedle Jiřího Trnky nejvýznamnější osobnost českého animovaného filmu.

Miroslav Štěpánek
Narození2. prosince 1923
Libčice nad Vltavou
Úmrtí28. listopadu 2005 (ve věku 81 let)
Praha
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Univerzita Karlova
Povolánírežisér, animátor, spisovatel, sochař, malíř, filmový režisér, scenárista, grafický designér a grafik
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
dcera Lena Jakubův Štěpánková
syn Akad. arch. Miroslav Štěpánek mladší

Život

Studium

Maturoval na Dvořákově gymnáziu v Kralupech nad Vltavou. Krátce studoval na FF UK v Praze obor kunsthistorie, tato studia nedokončil. V roce 1950 absolvoval DAMU (obor scénografie u profesorů J. Rabana a F. Tröstera). Součástí studia byla tříletá část oficiální výuky výtvarné průpravy u malíře a grafika prof. Františka Tichého na VŠUP, kde mimo něj v té době byl silný vliv i prof. Karla Svolinského či dalších významných pedagogů těchto let.

Dle hesla v Encyklopedii výtvarníků loutkového divadla v Českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 od Milana Knížáka (vydal RNDr. Fr. Skopec, CSc. – Nucleus HK v roce 2005) Miroslav Štěpánek v době studií například navrhl výpravu i loutky ke hře Josefa Pehra a Leo Spáčila "Guliver v Maňáskově" pro loutkářský soubor posluchačů III. ročníku AMU, hrající v pražském studentském divadle Disk. Premiéra 18.11. 1949.

motto:

„Pojedeme spolu napůl. Vždyť jsme kamarádi.“

Miroslav Štěpánek se věnoval volné grafické tvorbě, loutkám, karikatuře, scénografii, tvorbě knižních ilustrací, typografii, plastice, počítačové grafice, převážně však výtvarné práci a režii v animovanému filmu.

Na začátku své profesionální dráhy vytvořil několik scénografických prací např. pro balet Národního divadla a měl velký zájem působit jako knižní ilustrátor, k čemuž se pojí několik jeho knižních realizací, z nejvýznamnějších Fidlovačka J. K. Tyla, 1958 a Kladské povídky J. Š. Kubín, 1958. Některá další ceněná ilustrační díla pro vydání knih například O. Pavla, B. Hrabala, F. M. Dostojevského aj. nakonec nebyla publikována a jsou dnes součástí pozůstalosti v držení M. Štěpánka ml. (Dle soudního rozhodnutí má být pozůstalost Miroslava Štěpánka rozdělena mezi obě jeho děti.)

V době své pracovní kariéry Miroslav Štěpánek s rodinou udržuje přátelský vztah mj. s básníkem a spisovatelem Františkem Hrubínem a to až do jeho smrti. Je známo, že Miroslav Štěpánek byl autorem jednoho z novinových nekrologů k úmrtí Františka Halase.

S filmem začínal Miroslav Štěpánek jako výtvarník u Václava Bedřicha – mj. na filmu Modré pondělí.

Spolu se scenáristou Ivanem Urbanem a režisérem Břetislavem Pojarem byl režisér Miroslav Štěpánek jedním z autorů[4] legendárního animovaného seriálu o dvou plyšových medvědech Pojďte pane, budeme si hrát.[5] Jde o jediného autora loutek, proměn loutek a maleb u této série, stejně tak u nedokončeného seriálu Zahrada, tj. podobně koncipovaných děl vzniklých ve spolupráci s Břetislavem Pojarem. Nejinou funkci zastával u sérií kreslených snímků Dášeňka, příběhů s hrdinou Kamenáčem Billem a u dalších snímků, na nichž byl autorem výtvarné koncepce, tvůrcem postav a výtvarných návrhů.

Vedle těchto děl lze namátkou zmínit také Štěpánkovu legendární a plně autorskou C.K. Střelnici.[6][7] Štěpánek byl vynálezcem technologie loutek, jejichž nový druh stylizace umožnil groteskní, ne reálný typ pohybu hlavy a končetin. Tyto loutky byly užity poprvé významně v jeho a Pojarově sérii filmů o medvědech Pojďte pane, budeme si hrát.

Od roku 1983 dlouhá léta stál Miroslav Štěpánek mimo obor hlavně z důvodů autorskoprávních neshod s Břetislavem Pojarem. V tomto období byl vedením Krátkého filmu bez udání důvodů odňat oproti smlouvě s německým koproducentem TV 2000 Film- und Fernsehproduktions Štěpánkův výtvarný a konceptorský podíl na projektu Krysař, jenž měl dle dohody umělce s Evaldem Schormem vzniknout v režii tohoto dalšího významného autora české filmové Nové vlny. Snímek byl posléze realizován v Krátkém filmu výtvarníkem a režisérem Jiřím Bartou, kterého vlastní koncepce, scénografie a figury byly mezinárodním publikem a médii mnohanásobně oceněny. Nicméně Štěpánkova výprava a cca 60 vytvořených loutek k zamýšlenému dílu byly po dvou letech příprav na tento filmový projekt známými profesními odborníky jm. J. Pošem, P. Zvoníčkem, J. Kesnerem st., J. Šetlíkem, Z. Škapovou a dalšími hodnoceny coby nejvýznamnější artefakty své doby i oboru. Svou koncepci a loutky k filmu Krysař Miroslav Štěpánek prezentoval včetně osobního shrnutí své tvorby do té doby v galerii Zámku Roztoky, dále pak na výstavách výtvarníků animovaného filmu v Mánesu v roce 1987 a při expozici Česká loutka v Císařské konírně Pražského hradu v letech 2003–2004.

V posledních letech života připravoval svoji výstavu pro galerii Nová Síň, pracoval na computerových grafikách, jež mínil vystavit, a pak chystal svou knihu s Medvědy od Kolína. Mimo to se věnoval obhajobě svých autorských práv. Vymínil si návrat svého jména do režisérské pozice u titulků v sérii filmů Pojďte pane, budeme si hrát a na obal DVD a VHS vydání, které byly po léta distribuovány s neoriginální verzí titulků omezenou na jméno jediného režiséra série, bývalého kolegy B. Pojara. Přesto kupř. na televizní nosiče a do vysílání dílů série na českých stanicích se oprava vždy a všude prokazatelně nedostala, naopak titulky a propagace byly nadále znovu upravovány bez vědomí Miroslava Štěpánka a dědiců jeho práv (naposledy u vydání DVD s Medvědy od Kolína v r. 2012), čímž se okruh Břetislava Pojara snaží mírnit neoddiskutovatelnou nadřazenost Štěpánkovy autorské práce u společně tvořených vizuálních děl.

V roce 2003 Štěpánek obdržel (jako první v historii udělování tohoto ocenění vyhlašovaného tzv. Skupinou samozvanců) Cenu Andreje ´Nikolaje´ Stankoviče za celoživotní dílo v oblasti českého animovaného filmu, za autorství výtvarné podoby a animační technologie seriálu “Pojďte pane, budeme si hrát”, za režii tohoto seriálu (samostatně navíc režíroval 6 z 11 dílů) a za zásadní podíl na dalších snímcích, které zbulvarizovaná média neoprávněně po léta připisují pouze Břetislavu Pojarovi. Cenu Andreje Stankoviče získal Miroslav Štěpánek rovněž za svůj více než dvacetiletý nekompromisní postoj k situaci v českém animovaném filmu.

Dílo

Režijní filmografie

Výtvarná filmografie

  • 1983 – Black and White, KF
  • 1981 – Pohádka o Kubovi Kostečkovi, o počmáraném pejskovi
  • 1980 – Die Zauberlanterne (Kouzelná lampa), DEFA
  • 1979 – Dášeňka – Jak se narodila, ČT
  • 1979 – Dášeňka – Jak uviděla svět, ČT
  • 1979 – Dášeňka – Jak rostla, ČT
  • 1979 – Dášeňka – Co měla na práci, ČT
  • 1979 – Dášeňka – Mnoho vody uteklo, ČT
  • 1979 – Dášeňka – Jak sportovala, ČT
  • 1979 – Dášeňka – Jak šla do služby, ČT
  • 1977 – Velryba Abyrlev, KF
  • 1977 – O myších ve staniolu, KF
  • 1976 – Jak ulovit tygra, KF
  • 1975 – O té velké mlze, KF
  • 1974 – Milovník zvířat, KF
  • 1973 – Nazdar, kedlubny, KF
  • 1973 – Jabloňová panna, KF
  • 1972 – Kamenáč Bill a jeho přepevné laso, KF
  • 1972 – A neříkej mi Vašíku, KF
  • 1971 – Psí kusi, KF
  • 1971 – O pardálu, který voněl, KF
  • 1971 – Kamenáč Bill a ohromní moskyti, KF
  • 1970 – Co to bouchlo?, KF
  • 1969 – Co žížala netušila, KF
  • 1969 – C.K. Střelnice, KF
  • 1968 – Pomsta, 1968, KF
  • 1968 – Moc osudu, KF
  • 1968 – Město smutku, KF
  • 1967 – Meč, KF
  • 1967 – Jak šli spát, KF
  • 1966 – Jak jedli vtipnou kaši, KF
  • 1966 – Držte se klobouk, KF
  • 1965 – K princeznám se nečuchá, KF
  • 1965 – Jak jeli k vodě, KF
  • 1965 – Potkali se u Kolina, KF
  • 1964 – Proměna, KF
  • 1964 – Kamenáč Bill a drzí zajíci, KF
  • 1963 – Solidní dědeček, KF
  • 1962 – Malé, ale moje!, KF
  • 1962 – Čtyřicet dědečků, KF
  • 1961 – Kočičí škola, KF
  • 1960 – Malování pro kočku, KF
  • 1960 – Kočičí slovo, KF
  • 1958 – Modrý pondělek, KF

Výstavy

Samostatné výstavy (neúplné)

  • 1946 Grafický kabinet Leopold Mazáč, Praha / katalog "Grafik Miroslav Štěpánek", autor textu – Doležal František, Národní osvobození, rok vydání/vzniku: 1946/10/25, ročník: 17
  • 1985 Galerie FRONTA, Praha
  • 1988 Galerie Zámku Roztoky u Prahy
  • 1990 Galerie Památník Vyšehrad, Praha

Skupinové výstavy (neúplné)

  • 1946 SČUG Hollar, Praha – Členská výstava
  • 1947 Rio de Janeiro – Exposição de pintores tchecoslovacos, autor textu v katalogu – Rosa Santa
  • 1976 Středočeská galerie, Praha – Středočeští výtvarníci
  • 1981 Středočeská galerie, výstavní síně, Praha – Středočeští výtvarníci k 60. založení KSČ, kurátor Čemus Otakar (nar. 25.2.1928)
  • 1984 Středočeská galerie, výstavní síně, Praha – 3. členská výstava středočeských výtvarníků, kurátorka Jiráčková Blanka (nar. 8.5.1950)
  • 1985 Praha – Vyznání životu a míru / Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, kurátor Spilka František (nar. 13. 11. 1877)
  • 1985 Dom kultúry, Bratislava – Vyznání životu a míru / Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, kurátor Spilka František (nar. 13. 11. 1877)
  • 1988 Výstavní síň Mánes, Praha – Výtvarníci animovaného filmu
  • 2003 Císařská konírna Pražského hradu, Praha – Česká loutka

Ocenění (neúplné)

  • 1961 Hlavní cena Lev sv. Marka IFF Venezia za film Kočičí škola (KF Praha, 1961)
  • 1963 Čestné uznání IFF Oberhausen za film 40 dědečků (KF Praha, 1962)
  • 1966 Zlatý pelikán – IFF Mamaia za film K princeznám se nečuchá (KF Praha, 1965)
  • 1967 Zlatý pelikán – IFF Teherán za film Držte si klobouk (KF Praha, 1966)
  • 1967 Zvláštní cena poroty – IFF Teherán za film Držte si klobouk (KF Praha, 1966)
  • 1967 Cena ÚV ČSM za film Držte si klobouk (KF Praha, 1966)
  • 1966 Hlavní cena a Cena Čs. filmu – DKF Karlovy Vary za filmy Potkali se u Kolína, Jak jeli k vodě, K princeznám se nečuchá (KF Praha, 1965)
  • 1967 Cena Trilobit – FITES za film K princeznám se nečuchá (KF Praha, 1965)
  • 1969 Hlavní cena – ARSfilm Kroměříž za film [[Pomsta (KF Praha, 1967/68)
  • 1969 Zvláštní cena poroty – ARSfilm Kroměříž za film C. K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1970 Hlavní cena – FČSF Piešťany za film C.K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1970 Silver HUGO – IFF Chicago za film C. K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1970 Zvláštní cena poroty – IFF Columbus za film C. K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1970 Červená stuha – IFF New York za film C.K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1970 Special Price – IFF San Francisco za film C. K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1971 Výběr mezi 20 nejlepších filmů světa – Los Angeles za film C. K. Střelnice (KF Praha, 1969)
  • 1971 Stříbrný tolar – ARSfilm Kroměříž za film Psí kusy (KF Praha, 1971)
  • 1972 Cena Jiřího Trnky – IFF Gottwaldov za film Psí kusy (KF Praha, 1971)
  • 1971 Čestné uznání – ARSfilm Kroměříž za film Kamenáč Bill a ohromní moskyti (KF Praha, 1971)]]
  • 1971 Stříbrný střevíček – IFF Gottwaldov za film Kamenáč Bill a ohromní moskyti (KF Praha, 1971)
  • 1973 Golden South Cross – IFF Adelaide za film Kamenáč Bill a ohromní moskyti (KF Praha, 1971)
  • 1979 Main Golden Price – IFF Odense za film Jabloňová panna (KF Praha, 1973)
  • 1974 Cena Jiřího Trnky – IFF Gottwaldov za film Jabloňová panna (KF Praha, 1973)
  • 1974 Stříbrný tolar – ARSfilm Kroměříž za film Jabloňová panna (KF Praha, 1973)
  • 1975 Zvláštní cena poroty – IFF Gottwaldov za film Milovník zvířat (KF Praha, 1974)
  • 1975 Stříbrný tolar – ARSfillm Kroměříž za film Milovník zvířat (KF Praha, 1974)
  • 1977 Zvláštní cena poroty – IFF Gottwaldov za film Jak ulovit tygra (KF Praha, 1976)
  • 1978 Cena Jiřího Trnky – IFF Gottwaldov za film O myších ve staniolu (KF Praha, 1977)
  • 1978 Cena Jiřího Trnky – IFF Gottwaldov za film Velryba Abyrlev (KF Praha, 1977)
  • 2003 Cena Andreje ´Nikolaje´ Stankoviče za celoživotní dílo v oblasti českého animovaného filmu aj.

Odkazy

Literatura (neúplné)

  • V. Suchánek: A vdechl duši živou… aneb malé zamyšlení nad duchovními souvislostmi animovaného a trikového filmu, Olomouc, Mgr. Jiří Burget, 2004
  • V. Suchánek: Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Olomouc, Nakladatelství Univerzity Palackého, 2002.
  • J. Karasová: Tvůrci animovaného filmu, Filmový ústav Praha, 1965
  • V. Tichý: Panorama československého filmu, Praha 1985
  • František Spilka: Vyznání životu a míru, katalog SČVU, Praha, 1985
  • kolektiv: Malá československá encyklopedie, díl č. 6, Praha 1987
  • kolektiv: Výtvarníci animované tvorby, katalog SČVU, Praha, nedatován
  • J. Poš: Výtvarníci animovaného filmu, Odeon, Praha, 1990
  • J. Poš: Český animovaný film 1934–1994, Ministerstvo kultury ČR a Krátký film a.s. Praha a Ateliery Zlín a.s., 1994
  • kolektiv: Československý biografický slovník, Akademia, Praha, 1992
  • Prokop Toman: Slovník československých výtvarných umělců, díl č. 2, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 1993
  • kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Akademia, Praha, 1995
  • J. Tomeš a kolektiv: Český biografický slovník XX. století, Ladislav Horáček, pobočka Petr Meisner, Praha a Litomyšl, 1999
  • L. Škrábal: Dva výtvarníci v animovaném filmu, časopis Atelier, Praha, 2006
  • J. Poš: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2006, oddíl ŠTE-TICH, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 2006, str. 56
  • H. Štochlová: Animovaný film, Odeon v edici Současné výtvarné umění, Praha, 1985

Reference

  1. Czechoslovak Life. Strana 20. Orbis, 1968
  2. Jan Poš. Howard Beckerman. The Art of Czechoslovak Animation. Strana 16. Jane Voorhees Zimmerli Art Museum, Rutgers.
  3. Maurice Horn. Contemporary Graphic Artists. Strana 201. Gale Research Co.
  4. MIROSLAV ŠTĚPÁNEK. Reflex. 2007, čís. 33.
  5. Panorama of Czech Fine Arts. 1989. Strana 130. Panorama Publishing
  6. Landers Film Reviews. 1972. Strana 32. Landers Associates
  7. Film Yearbook. 2006. Strana169.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.