Ministr války Spojeného království

Budova ministerstva války ve Whitehallu

Správu vojenských záležitostí v Anglii měl původně na starosti sekretář války (Secretary at War), tento úřad byl zřízen po obnovení monarchie v roce 1661. Sekretář války byl sice členem vlády, ale měl nižší postavení než státní sekretář. Do kompetencí úřadu pro válku patřila především administrativa, záležitosti armády ale nezávisle na sobě obstarávaly také starší posty vrchního velitele armády (Commander in Chief), generálního polního zbrojmistra (Master General of the Ordnance), vojenského pokladníka (generální intendant armády – Paymaster of the Forces), soudní spory v armádě měl v gesci nejvyšší vojenský sudí (Judge Advocate General). Za napoleonských válek bylo v roce 1794 zřízeno samostatné ministerstvo války, v jehož čele stál státní sekretář (dosud byli státní sekretáři jen dva – vnitra a zahraničí). O několik let později byla pod ministerstvo války převedena i správa kolonií spadající dosud pod ministerstvo vnitra a více než půl století fungovalo společné ministerstvo války a kolonií.

V době krymské války se stala neudržitelnou situace, aby vojenské i koloniální záležitosti spravoval jeden ministr a v létě 1854 došlo ke zřízení dvou samostatných ministerstev pro válku a kolonie. Prvním ministrem války se stal 5. vévoda z Newcastle, který byl dosud společným ministrem války a kolonií. V návaznosti na zřízení ministerstva války (War Office) byl v roce 1855 zrušen post generálního polního zbrojmistra. Ministr války byl zároveň předsedou armádní rady (Army Council), jeho zástupcem byl státní podsekretář (Under-Secretary at War), V rámci reorganizace armády v 70. letech 19. století byl ministrovi války podřízen i vrchní velitel armády. Funkce vrchního velitele armády byla nakonec zrušena v roce 1904 a nahrazena postem náčelníka generálního štábu (Chief of the Imperial General Staff). Do reforem z doby ministra Edwarda Cardwella spadá také zřízení funkce finančního tajemníka na ministerstvu války (Financial Secretary to the War Office). Stejně jako na ostatních britských ministerstvech platila zásada, že pokud byl ministrem peer, tak jeho náměstek (státní podsekretář) musel být poslancem Dolní sněmovny. K této situaci ale docházelo zřídka, většina ministrů války zasedala v dolní komoře. Naopak většina státních podsekretářů byla jmenována z řad peerů, aby mělo důležité ministerstvo zastoupení ve Sněmovně lordů.

Za druhé světové války bylo zřízeno samostatné ministerstvo obrany (Ministry of Defence), které nakonec v poválečném období získalo větší důležitost (prvním ministrem obrany byl Winston Churchill). V rámci reorganizace státní správy bylo ministerstvo války zrušeno v roce 1964 a jeho kompetence převzalo ministerstvo obrany. Pod ministerstvo obrany tehdy zároveň přešlo i námořnictvo a zrušený post prvního lorda admirality. Poslední ministr války James Ramsden přešel v roce 1964 do nižší funkce ministra pro armádu, která je podřízena ministru obrany.