Miloš Čiernik

Je rodákem ze slovenské obce Zubrohlava nedaleko Námestova. Vzpírat začal ve 13 letech v sousedním Bobrově, kde při základní škole vznikl v roce 1976 vzpěračský oddíl (kroužek) Tatran (později Oravan). Trenérem oddílu byl nadšenec do zvedání činek Ján Buc.[1] Po vyučení obráběčem kovů si šel dodělat maturitu na strojní průmyslovku do Košic a vzpíral za místní klub ZŤS Košice pod vedením Karola Gumána.[2] V roce 1981 ho poprvé povolal do juniorské reprezentace trenér Jan Vondrák. V roce 1983 narukoval na vojnu do Prahy, kde se připravoval pod vedením Václava Peterky v Rudé Hvězdě Praha. Po skončení vojenské služby se rozhodl v Praze zůstat, což nelibě nesli zástupci konkurenčního slovenského armádního střediska vrchlového sportu v Trenčíně (Slovák v českém SVS).

Do mužské reprezentace vedené Emilem Brzóskou se prosadil jako nadějný junior poprvé v olympijském roce 1984. Na květnovém mistrovství Evropy ve španělské Vitorii skončil druhý ve dvojboji výkonem 390 kg v kategorii do 100 kg. O start na olympijských hrách v Los Angeles ho však připravil bojkot československé olympijské výpravy. Na zářiové kompenzační soutěži Družba-84 obsadil ve dvojboji 3. místo za výkon 385 kg.

Od roku 1985 začal mít vážné problémy shazováním váhy do 100 kg. Jeho běžná hmotnost byla okolo 110 kg, proto například na mistrovství Evropy v polské Katovici startoval na poslední chvíli ve vyšší váze do 110 kg. Z Katovice si přsto přivezl tři medaile, v dvojboji bronzovou za výkon 395 kg. V listopadu na mistrovství světa ve švédském Södertälje skončil ve dvojboji na druhém místě, když mu o jednu postupnou váhu unikla magická hranice 400 kg. V roce 1986 si v přípravě na mistrovství Evropy ve východoněmeckém Karl-Marx-Stadtu (Saské Kamenici) natrh úpon na pravém stehně a vynechal celou sezonu.

V roce 1987 poprvé na vrcholné akci pokořil ve dvojboji hranici 400 kg, ale na medaili nedosáhl. Do olympijské sezony 1988 se rozhodl jít do kategorie do 100 kg. Vynechal mistrovství evropy v britském Cardiffu a shazování si nechal na zářiové olympijské hry v Soulu. V trhu zvedl základ 175 kg, ale na postupné výšce 180 kg nebyl úspěšný. Před druhou disciplínou dvojboje nadhozu byl pruběžně na čtvrtém místě. Na činku si nechal jako základ naložit váhu 210 kg, kterou nezvedl a soutěž tak ukončil bez platného pokusu v nadhozu. Po olympijských hrách se podrobil operaci kolene a jeho výkonnost šla pod novým reprezentačním trenérem Františkem Škardou a Karlem Duspivou o cca 50 kg ve dvojboji dolů. Přesto v roce 1992 splnil kvalifikační kritéria pro start na olympijských hrách v Barceloně, kde obsadil ve dvojboji 16. místo za výkon 352,5 kg.

Po skončení sportovní kariéry v roce 1993 se vrátil na Slovensko. V roce 2006 pracoval jako kondiční trenér policejních složek v Martině.[3]

Řadil se mezi silové vzpěrače. Technicky zápasil s trhem, kde si po celou sportovní kariéru nesl špatné návyky z domovského oddílu Oravan. Uměl se velmi dobře koncentrovat závod. Měl pověst tichého, skromného, hodného člověka i na pódiu. Trenéři u něho tak postrádali potřebnou sebedůvěru a drzost – umět se hecnout, vydat na pódiu své maximum.[4]

Výsledky

Rok	Místo	Kategorie	Trh (kg)				Nadhoz (kg)				Dvojboj (kg)	Pořadí
			1	2	3	Pořadí	1	2	3	Pořadí
Olympijské hry
1988	Soul, Jižní Korea	–100 kg	175	180	180	4.	210	210	210	DNF	—	DNF
1992	Barcelona, Španělsko	–110 kg	155	155	160	17.	192,5	200	200	18.	352,5	16.
Mistroství světa
1985	Södertälje, Švédsko	–110 kg			175				222,5		397,5
1987	Ostrava, Československo	–110 kg			180	5.			220	5.	400	5.
1989	Athény, Řecko	–100 kg	150	155	155	15.	192,5	192,5	192,5	DNF	—	DNF
1990	Budapešť, Maďarsko	+110 kg			162,5	5.			195	7.	357,5	6.
1991	Donaueschingen, Německo	–110 kg	157,5	157,5	162,5	9.	190	195	205	9.	352,5	9.
Mistroství Evropy
1984	Vitoria, Španělsko	–100 kg	175	175	180		210	215	225		390
1985	Katovice, Polsko	–110 kg			177,5				217,5		395
1987	Remeš, Francie	–100 kg			180	4.			220	4.	400	4.
1989	Athény, Řecko	–100 kg	150	155	155	12.	192,5	192,5	192,5	DNF	—	DNF
1990	Aalborg, Dánsko	–110 kg			160	8.			195	9.	355	9.
1991	Władysławowo, Polsko	–110 kg			160	9.			192,5	9.	352,5	8.
1992	Szekszárd, Maďarsko	–110 kg			155	9.			202,5	5.	357,5	6.
Mistrovství světa juniorů
1981	Lignano, Itálie	–90 kg			137,5				190		327,5	7.
1983	Káhira, Egypt	–100 kg			172,5				207,5		380
Mistrovství Evropy juniorů
1981	Lignano, Itálie	–90 kg			137,5				190		327,5	7.
1982	Lublaň, Jugoslávie	–110 kg			160				207,5		367,5	4.
1983	San Maríno, San Marino	–100 kg			170				215		385