San Marino (město)

San Marino je hlavní město a také samosprávná obec republiky San Marino. Nachází se v západní části země, na západním svahu nejvyšší hory San Marina Monte Titana. Na jejím hřebenu jsou tzv. "Tři sanmarinské pevnosti". V roce 2013 zde žilo přes 4 100 obyvatel na rozloze 7,09 km2.

San Marino
Città di San Marino
Pevnost La Guaita, nejstarší ze „Tří Pevností“ na hřebenu Monte Titano

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice43°56′ s. š., 12°26′ v. d.
Nadmořská výška749 m n. m.
StátSan Marino San Marino
San Marino
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,09 km²
Počet obyvatel4 128 (2013)
Hustota zalidnění582,2 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityHistorické centrum San Marina a Monte Titano
Typkulturní dědictví
Kritériumiii
Odkaz1245 (anglicky)
Zařazení2008 (32. zasedání)
Správa
StarostaMaria Teresa Beccari
Vznik301
PSČ47890
Označení vozidelRSM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

San Marino založil roku 301 Svatý Marinus a několik křesťanských uprchlíků. Od té doby bylo město centrem křesťanů, kteří uprchli před římskými pronásledovateli. Následkem toho se San Marino stalo první republikou v Evropě. V té době bylo územím republiky pouze město.

Městské centrum bránily tři pevnosti: první a nejznámější z nich, La Guaita, byla postavena v 11. století a svou velikostí a nepřístupností zastrašovala všechny nepřátele. Kvůli válkám byla ve 13. století postavena druhá pevnost La Cesta. Avšak sanmarinský obranný systém nebyl kompletní, dokud nebyla v následujícím století postavena třetí pevnost Il Montale – nejmenší ze tří pevností ležící na posledním vrcholku Monte Titana.

S rostoucí populací se o pár čtverečních kilometrů zvětšilo i území republiky. Jelikož sanmarinské zásady nedovolovaly vtrhnout do cizí země nebo začít válku kvůli rozšíření území, dohodlo se San Marino na koupi dalších castelli (obcí).

Geografie
Poloha San Marina v San Marinu

Ačkoliv je San Marino hlavním městem republiky, většina firem se nachází v Borgo Maggiore – druhém největším městě republiky. San Marino je třetí největší město, hned po Dogana a již zmíněném Borgo Maggiore. Sousedí se sanmarinskými obcemi Acquaviva, Borgo Maggiore, Fiorentino, Chiesanuova a s italskou obcí San Leo.

Sídlí zde Mezinárodní akademie přírodních věd San Marino.

Obce

Součástí území města jsou i tyto obce (italsky: curazie):

  • Cà Berlone
  • Canepa
  • Casole
  • Castellaro
  • Montalbo
  • Murata
  • Santa Mustiola

Správa

Vedení města zajišťuje jednadvacetičlenná Městská rada volená občany každé čtyři roky. V čele rady je na dva roky volený kapitán, tzv. Capitano di Castello, což je vlastně starosta města.[1]

Období Kapitán Strana
13. červen 1999 – 30. listopad 2003 Giulietta R. Della Balda Lista civica
30. listopad 2003 – 29. listopad 2009 Alessandro Barulli Lista civica
29. listopad 2009 – nyní Maria Teresa Beccari Lista civica

Ekonomika

Ekonomika San Marina byla vždy úzce spjata s ekonomikou republiky. Až donedávna byly hlavními ekonomickými aktivitami těžba kamene a řezbářství. Dnes je zde více rozmanitá ekonomika, včetně turistického ruchu, obchodu, prodeje poštovních známek a malého zemědělského hospodaření.

Turistika

Město navštíví přes tři miliony lidí ročně a stává se tak turistickým centrem. 85% turistů jsou Italové. Také je zde přes tisíc maloobchodů, kde najdete mnoho různorodých produktů. Historické centrum města, které je na seznamu světového dědictví UNESCO, je přístupné ze čtyř „bran“ a skýtá hlavní zdejší památky.

Pamětihodnosti
  • Palazzo dei Capitani
  • Vládní palác
  • Tři sanmarinské pevnosti
  • Piazza del Titano
  • Piazza Garibaldi
  • Bazilika Svatého
  • Chiesa di San Francesco
  • Chiesa di San Pietro
  • Teatro Titano
  • Ara dei Volontari
  • Basilica di San Marino
  • Monastery of Santa Clara
  • Grand Hotel San Marino

Doprava

San Marino je známé dlouhými, klikatými, dlážděnými ulicemi. Jeho nadmořská výška a příkrá cesta znemožňuje, aby sem vedla sanmarinská dálnice. Také je výjimečné tím, že ve velké části centra nesmí jezdit automobily.

Před druhou světovou válkou, ale už za diktatury Benita Mussoliniho, byla vybudována železniční trať ze San Marina do Rimini. Železniční tunely a stanice 'Piazzale Lo Stradone' stále existují. Návrhy na obnovu tratě byly vládě několikrát předloženy, avšak vždy bez odezvy.

Jezdí odsud autobusová linka do Rimini a také se z města můžete dostat 1,5 kilometrů dlouhou lanovkou do Borgo Maggiore.

Sport

Město San Marino má dva fotbalové týmy: S.S. Murata a S.P. Tre Penne.

Osobnosti
  • Giovanni Battista Belluzzi (1506–1554), architekt. Navrhl opevnění některých italských měst a vydal spis o vojenských stavbách.
  • Giuliano Gozi (1894–1965), kapitán města (1923–1942) a ministr zahraničí (1917–1943)

Partnerská města

Galerie
  • Historické jádro města
  • Kaple v pevnosti La Guaita
  • Pevnost La Guaita
  • Vládní palác na Náměstí svobody
  • Socha svobody na Náměstí svobody
  • Basilica di San Marino
  • Trůn pro dva kapitány-regenty

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků City of San Marino na anglické Wikipedii a Città di San Marino na italské Wikipedii.

  1. San Marino Municipal Councils. www.sanmarinosite.com [online]. [cit. 2010-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-10.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.