Petr Pavlásek

Se svojí první manželkou Zuzanou měl dceru Sandru (*1971) a syna Waldemara (*1974).[1]

Po sametové revoluci v roce 1989 pracoval jako úředník na Ministerstvu vnitra ČR. V roce 1994 se vrátil do rodného Týnu nad Vltavou, kde pracoval na městském úřadě. V roce 2011 odešel do důchodu.[2]

Vyrůstal v Týnu nad Vltavou. V mládí se věnoval lehké atletice, disciplíně vrhu koulí. Závodil za TJ Slavoj České Budějovice. Po maturitě na gymnáziu v roce 1965 odjel do Prahy. Chtěl studovat trenérství se specializací na vrhačské disciplíny u doc. Václava Vomáčky, ale napoprvé při přijímacích zkouškách na FTVS neuspěl. Aby nemusel na vojnu přihlásil se na nadstavbové studium obor elektromontár k Elektrickým podnikům.[2] Na podzim téhož roku, když jel ze Žižkova tramvají, ho jako urostlého mladíka oslovil vzpěrač Slavoje Vyšehrad František Zoula s otázkou, zdali nechce zkusit vzpírat. Se vzpíráním tak začal ve Slavoji Vyšehrad, ale již v roce 1966 přešel jako nadějná těžká váha s trenérem Jaromírem Kapalem do sokolovny v ulici U studánky, kde měl zázemí pražský klub Rudá Hvězda.[3]

Do reprezentace vedené Antonínem Drešlem se dostal v olympijském roce 1968. Před červnovým mistrovství Evropy v Leningradě byl na posledních chvíli v nominaci nahrazen bohumínským Antonínem Láníkem kvůli zraněnému kolenu.[4] Figuroval v sedmičlenné předběžné olympijské nominaci pro olympijské hry v Mexiku. Zbyl však na něho černý petr, protože ČSTV dříve určilo, že do Mexika pojede pouze 5 vzpěračů.[5] Toto číslo bylo v průběhu letních tréninkových kempů sníženo na 4 vzpěrače.[5]

V roce 1971 jako první český a slovenský vzpěrač zvedl nad hlavu činku o váze 200 kg. V roce 1972 musel vynechat květnové mistrovství Evropy v rumunské Konstanci. Po návratu z dubnového Dunajského poháru družstev v Budapešti totiž Hans Zdražila onemocněl žloutenkou a z preventivních důvodů byl se zbytkem budapešťského týmu poslán do karantény.[6] V olympijské přípravě vzpíral svůj standart a do poslední chvíle nebylo rozhodnuto o jeho nominaci. V tabulkách za favority na medaile výsledkově zaostával — na Vasilije Alexejeva ztrácel v trojboji 97,5 kg. Paradoxně mu pomohla nenominace na minulé mistrovství světa v Limě v roce 1971, kde mohl reálně pomýšlet na třetí místo v trojboji. Na zářiových olympijských hrách v Mnichově zvedl v trojboji 557,5 kg a obsadil bodované 6. místo. V trhu přišel o medaili z mistrovství světa jako po několikáté ve své sportovní kariéře vlivem vyšší tělesné hmotnosti vůči Kalevi Lahdenrantovi z Finska.

Začátek nového olympijského cyklu nezačal dobře. V březnu 1973 si v tréninku při trhu poranil záda (ploténka) a k plnému tréninku se vrátil v až po dvou měsících v květnu. Přes tyto problémy obsadil na mistrovství Evropy v Madridu ve dvojboji 4. místo výkonem 372,5 kg. V roce 1974 a 1975 byl stabilním členem reprezentace, ale medaile z velkého turnaji mu stále unikala. Na dubnovém mistrovství Evropy v Berlíně v olympijské roce 1976 protaktizoval medaili v trhu. S jistotou, kterou zvedl na třetí pokus 180 kg měl velkou šanci zvednout postupnou váhu 182,5 kg, která by znamenala druhé místo. Takto byl opět čtvrtý kvůli vyšší tělesné hmotnosti. Ve dvojboji jako první český a slovenský vzpěrač překonal magickou hranici 400 kg a obsadil konečné 4. místo. V červenci startoval na olympijských hrách v Montréalu. V trhu zvedl 172,5 a získal třetí místo za mistrovství světa. V nadhozu však nezvládl postupnou váhu 220 kg a s výkonem 387,5 obsadil kvůli své tělesné hmotnosti až 6. místo.

Výsledky

Rok	Místo	Kategorie	Tah (kg)				Trh (kg)				Nadhoz (kg)				Víceboj (kg)	P.
			1	2	3	P.	1	2	3	P.	1	2	3	P.
Olympijské hry
1972	Mnichov, Německo	+110 kg	185	192,5	197,5	7.	155	160	165	4.	200	205	205	9.	557,5	6.
1976	Montréal, Kanada	+110 kg					167,5	172,5	177,5	3.	215	220	220	6.	387,5	6. (DQ)
Mistroství světa
1969	Varšava, Polsko	+110 kg			177,5	9.			150	8.			192,5	7.	520	7.
1972	Mnichov, Německo	+110 kg	185	192,5	197,5	7.	155	160	165	4.	200	205	205	9.	557,5	6.
1973	Havana, Kuba	+110 kg							162,5	5.			212,5	5.	375	5.
1974	Manila, Filipíny	+110 kg							167,5	5.			215	4.	382,5	4.
1975	Moskva, Sovětský svaz	+110 kg							172,5	5.			217,5	6.	390	5.
1976	Montréal, Kanada	+110 kg					167,5	172,5	177,5	3. (DQ)	215	220	220	6. (DQ)	387,5	6. (DQ)
Mistroství Evropy
1969	Varšava, Polsko	+110 kg			177,5	8.			150	7.			192,5	6.	520	6.
1970	Szombathely, Maďarsko	+110 kg			180	6.			155	4.			187,5	6.	522,2	5.
1971	Sofie, Bulharsko	+110 kg			180	6.			155	4.			202,5	4.	537,5	5.
1973	Madrid, Španělsko	+110 kg							165	5.			207,5	6.	372,5	4.
1974	Verona, Itálie	+110 kg							167,5	4.			210	6.	377,5	4.
1975	Moskva, Sovětský svaz	+110 kg							172,5	5.			217,5	6.	390	5.
1976	Berlín, NDR	+110 kg					172,5	177	180	4.			222,5	5.	402,5	4.