Emanuel Mensdorff-Pouilly
Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly, fr. Emmanuel de Pouilly [pujjy] (24. ledna 1777 Pouilly – 28. června 1852 Vídeň) byl původem lotrinský baron, později rakouský důstojník, viceguvernér Mohuče, zakladatel rodu Mensdorff-Pouilly v českých zemích.
Emanuel Mensdorff-Pouilly | |
---|---|
Emanuel Mensdorff-Pouilly v uniformě | |
Vrchní velitel v Českém království | |
Ve funkci: 1833 – 1840 | |
Předchůdce | Alois Gonzaga z Lichtenštejna |
Nástupce | Alfred Windischgrätz |
Narození | 24. ledna 1777 Pouilly-sur-Meuse |
Úmrtí | 28. června 1852 (ve věku 75 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Pohřební kaple svaté Terezie v Nečtinách |
Choť | Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (od 1804) |
Rodiče | Albert Louis de Pouilly a Marie Antoinette de Custine Comtesse de Roussy |
Děti | Alexandr Mensdorff-Pouilly Alfons Bedřich z Mensdorff-Pouilly Arthur von Mensdorff-Pouilly Hugo von Mensdorff-Pouilly |
Příbuzní | Albert von Mensdorff-Pouilly (sourozenec) Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein[1], Hugo Alfons z Ditrichštejna[1] a Clotilde Apponyi[1] (vnoučata) |
Profese | voják a důstojník |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1810) Řád sv. Jiří 4. třídy Řád sv. Alexandra Něvského |
Commons | Emmanuel von Mensdorff-Pouilly |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baronská rodina pocházela z Pouilly-sur-Meuse, musela emigrovat z Francie kvůli francouzské revoluci. V roce 1793 nastoupil jako voják v rakouské armádě, prošel strmou vojenskou kariérou, v roce 1815 dosáhl hodnosti generálmajora, 1829 polního podmaršálka (ukončil aktivní službu). V letech 1824–1829 velel pevnosti v Mohuči, v letech 1829–1833 působil tamtéž jako viceguvernér. V letech 1833–1840 byl zemským velitelem v Čechách. Závěr své kariéry strávil jako viceprezident dvorské válečné rady (1840–1848), v roce 1845 byl povýšen na generála jezdectva. Byl též c.k. komořím (1804) a tajným radou (1834). Za zásluhy obdržel Řád Marie Terezie (1810) a v roce 1843 získal velkokříž Leopoldův řád. Kromě toho byl nositelem několika zahraničních vyznamenání.
Podařilo se mu navázat kontakty s rodinou Koburků a roku 1804 si vzal společensky nepoměrně významnější Žofii Sasko-Kobursko-Saalfeldskou. Teprve roku 1818 byl přijat mezi rakouská hrabata (se jménem Mensdorff-Pouilly). V roce 1838 zakoupil v Čechách panství Nečtiny.
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Literatura
- SLABÁKOVÁ, Radmila. Rodinné strategie šlechty: Mensdorffové-Pouilly v 19. století. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007. 435 s., [23] s. obr. příl. Každodenní život; sv. 36. ISBN 978-80-7203-859-6. S. 35-156.
Externí odkazy
- Emanuel Mensdorff-Pouilly na webu napoleon-series
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Mensdorff-Pouilly na Wikimedia Commons
- (německy) Emanuel Mensdorff-Pouilly v Deutsche Biographie