Polská hymna

Jako hymna Polské republiky byla 26. února 1927 polským Sejmem schválena píseň Dąbrowského mazurka (polsky „Mazurek Dąbrowskiego“, také „Ještě Polsko nezhynulo“, polsky „Jeszcze Polska nie zginęła“). Její hudební část je převzata do písně Hej Slované, resp. Hej, Slováci, hymny Slovenského štátu v době druhé světové války. Autor hudby je neznámý a její text napsal Józef Wybicki v roce 1797 v Itálii a byla přijata polskými Legiemi Dąbrowského, které doufaly, že budou moci bojovat za obnovu nezávislosti Polska po jeho rozdělení). Melodie byla chytlavá a text byl ze solidarity k Polákům přeložen do 17 jazyků, jako je němčina, francouzština, angličtina, ruština, maďarština, chorvatština a slovenština. Během revoluce v roce 1848 se Mazurek Dąbrowského zpíval na ulicích Vídně, Berlína i Prahy.

Mazurek Dąbrowskiego
Pohlednice se slovy hymny
HymnaPolsko Polsko
Jiné názvyJeszcze Polska nie zginęła
Ještě Polsko nezahynulo
Pieśń Legionów Polskich we Włoszech
Píseň polských legií v Itálii
SlovaJózef Wybicki, 1797
HudbaNeznámý
Přijata1927
instrumentální
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Jiné hymnické písně

Polsko má a mělo kromě oficiální hymny v této roli také několik tradičních písní (v letech 1918 až 1927 užívaných i při oficiálních příležitostech):

  • Bogurodzica (Bohorodička): nejstarší polská náboženská píseň, autorství často mylně připisováno sv. Vojtěchovi,
  • Boże, coś Polskę: "Bože, co jsi Polsko po dlouhá století obklopoval leskem síly a slávy…",
  • Rota (Maria Konopnicka: Přísaha: „Neodvrhneme zemi, odkud náš rod…“) a
  • Mazurek Dąbrowskiego.

Verze

Text hymny má dvě verze, obě jsou v Polsku obecně známé:

  • původní a
  • zkrácenou, oficiální.

Zkrácená je „uhlazená“ především obsahem. Vynechává zejména zmínku původní písně o nepřátelských národech: Niemiec, Moskal (tj. Rusák), která navazovala na situaci násilně rozděleného Polska. Příznačně není zmíněn Rakušák, přestože se Rakousko na dělení Polska podílelo, protože rakouský zábor byl poměrně liberální. Tato zmínka o Rusech byla v zemi obsazené v roce 1945 vítěznou Rudou armádou nepřijatelná.

Nezkrácená podoba se zpívá naopak pro zdůraznění vzdoru a odhodlání k samostatnosti, typicky v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době válečného stavu po vojenském puči v roce 1981.

Polský text

Současné znění Původní znění z rukopisu J. Wybického

Jeszcze Polska nie zginęła
Kiedy my żyjemy,
Co nam obca przemoc wzięła,
Szablą odbierzemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski,
Z ziemi włoskiej do Polski
Za twoim przewodem,
Złączym się z narodem.

Jeszcze Polska nie umarła,
kiedy my żyjemy.
Co nam obca moc wydarła,
szablą odbijemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski
do Polski z ziemi włoski
za Twoim przewodem
złączem się z narodem.

Przejdziem Wisłę, przejdziem Wartę,
Będziem Polakami,
Dał nam przykład Bonaparte,
Jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Jak Czarniecki do Poznania,
Po szwedzkim zaborze,
Dla ojczyzny ratowania,
Wrócim się przez morze.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Jak Czarnecki do Poznania
wracał się przez morze
dla ojczyzny ratowania
po szwedzkim rozbiorze.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Przejdziem Wisłę przejdziem Wartę
będziem Polakami
dał nam przykład Bonaparte
jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Już tam ojciec do swej Basi,
Mówi zapłakany -
Słuchaj jeno, pono nasi
Biją w tarabany.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Niemiec, Moskal nie osiędzie,
gdy jąwszy pałasza,
hasłem wszystkich zgoda będzie
i ojczyzna nasza.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Już tam ojciec do swej Basi
mówi zapłakany:
słuchaj jeno, pono nasi
biją w tarabany.

Marsz, marsz, Dąbrowski…

Na to wszystkich jedne głosy:
Dosyć tej niewoli
mamy Racławickie Kosy,
Kościuszkę, Bóg pozwoli.

Překlad současného textu do češtiny

Ještě Polsko nezhynulo,
dokud my žijeme.
Co nám cizí přesila vzala,
šavlí si vezmeme zpět

Vpřed, vpřed, Dąbrowski,
z italské země do Polska.
Pod tvým vedením
se spojíme s národem.

Přejdeme Vislu, přejdeme Vartu,
Poláky budeme.
Příklad dal nám Bonaparte,
jak zvítězit máme.

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Jak Czarniecki do Poznaně
po švédském záboru,
aby zachránil vlast,
vrátil se přes moře.

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Už tam otec ke své Barče
uplakaný mluví:
„Jenom poslyš, prý že naši
do bubnů tam bijí.“

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Výpůjčka u jiných národů

Na základě této písně napsal Slovák Samo Tomášik v roce 1834 s takřka identickou melodií píseň se zcela novým českým textem Hej, Slováci (nejprve v češtině), která se na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 stala všeslovanskou hymnou jako Hej, Slované a byla přeložena do řady slovanských jazyků. Po roce 1945 byla přijata jako hymna Jugoslávie. Za 2. světové války sloužila také jako hymna Slovenska a lužickosrbská verze Hišće Serbstwo njezhubjene byla národní hymnou do 1. světové války.

Literatura

  • HADRABOVÁ, Ivona. Státní hymny vybraných evropských zemí. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: PaedDr. Jaroslav Vraštil, Ph.D. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2014. 122 s. Dostupné online. Kapitola „Státní hymna Polské republiky", s. 56–64.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.