Markéta Dobiášová

Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (2005).

V letech 1997 až 1999 se živila jako produkční v Divadle Bolka Polívky v Brně a regionální TV Fatem. Následně pak mezi lety 1999 a 2001 pracovala v redakci zpravodajství TV Nova a v České televizi (podílela se na zpravodajství a na pořadech Tady a teď a Fakta). V letech 2002 až 2003 spolupracovala s Nadací Člověk v tísni, když natáčela v Jižní Koreji a v Číně dokument o severokorejských uprchlících. S TV Nova pak spolupracovala na pořadu Na vlastní oči.

Od roku 2003 působila v České televizi jako reportérka pořadu Reportéři ČT.[6] Od roku 2005 se rovněž podílela na tvorbě více než 10 dílů pořadu 13. komnata (připravovala díly o těchto osobnostech: Vendula Svobodová, Wabi Daněk, Naďa Urbánková, Dáša Bláhová, Simona Chytrová, Kateřina Kornová, Zuzana Stirská, Miroslava Němcová, Jiří Žáček, Jana Šilerová, Barbora Kohoutková a Ivan Hlas).[7]

Společně s kolegyní Anetou Snopovou získala Novinářskou cenu za rok 2012 v kategorii audiovizuální žurnalistiky Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek. Konkrétně se jednalo o reportáž pro Českou televizi s názvem Letadla CASA.[8]

Od 15. března do 28. června 2015 také dočasně moderovala pořad 168 hodin za Noru Fridrichovou, která odešla na mateřskou dovolenou (je uváděna i jako dramaturgyně pořadu).[9]

V březnu 2020 od ČT přešla k tehdy nově spuštěné CNN Prima News, se kterou po dohodě ukončila spolupráci ke konci srpna téhož roku.[10]

Od listopadu 2020 do srpna 2021 působila v investigativním týmu Seznamu Zpráv. Následně přešla do časopisu Reflex, kde se věnovala kauzám kolem vydávání protipandemických opatření ministerstva zdravotnictví.[11]

Markéta Dobiášová má tři děti.[12]

V roce 2016 zpracovala reportáž pro pořad Reportéři ČT o klinické studii týmu profesorky Sykové zaměřené na léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS) kmenovými buňkami, ve které několik pacientů zařazených do studie vypovědělo, že museli za podání kmenových buněk uhradit poplatek. Ovšem jakékoliv platby za účast v klinických studiích jsou zákonem zakázané.[13] V reakci na reportáž předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš odvolal Sykovou z postu ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Syková rezignovala na funkci místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.[14]

Nicméně Syková následně uvedla, že podá žalobu „proti institucím a lidem, kteří vyvolali tuto kauzu“.[15]