Marcel Lefebvre
Mons. Marcel-François Lefebvre C.S.Sp. (29. listopadu 1905, Tourcoing – 25. března 1991, Martigny) byl francouzský arcibiskup, čelní představitel katolického tradicionalismu po II. vatikánském koncilu a zakladatel Kněžského bratrstva sv. Pia X.
Jeho Excelence Marcel Lefebvre | |
---|---|
biskup z Tulle osobní arcibiskup | |
Mons. Marcel-François Lefebvre | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Poitiers |
Metropole | Poitierská |
Diecéze | Diecéze Tulle |
Sídlo | Tulle |
Jmenování | 21. prosince 1989 |
Emeritura | 29. října 1968 |
Předchůdce | Aimable Chassaigne |
Nástupce | Henri Clément Victor Donze |
Heslo | „Et nos Credidimus Caritati“ |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | C.S.Sp. |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 21. září 1929 |
Biskupské svěcení | 18. září 1947 světitel kardinál Achille Liénart 1. spolusvětitel Alfred-Jean-Félix Ancel 2. spolusvětitel Jean-Baptiste Victor Fauret |
Osobní údaje | |
Země | Francie |
Datum narození | 29. listopadu 1905 |
Místo narození | Tourcoing |
Datum úmrtí | 25. března 1991 (ve věku 85 let) |
Místo úmrtí | Martigny, Švýcarsko |
Národnost | Francouzská |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | |
Ovlivnil | katolický tradicionalismus |
Alma mater | Papežský francouzský seminář |
Známý díky | založení Kněžského bratrstva svatého Pia X. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl apoštolským vikářem v Dakaru (1947–1955), apoštolským delegátem pro Francouzskou Západní Afriku (1948–1959), arcibiskupem Dakaru (1955–1962), biskupem Tully (1962), generálním představeným otců Svatého Ducha (1962–1968) a generálním představeným Kněžského bratrstva sv. Pia X. (1970–1982).
V roce 1988 byl prohlášen za samočinně exkomunikovaného pro nedovolené vysvěcení čtyř kněží FSSPX na biskupy. Platnost této exkomunikace nikdy neuznal.
Život
Narodil se jako třetí potomek z celkem osmi dětí. Vyrůstal v katolickém prostředí, jeho matka Gabrielle Lefebvre byla členkou III. řádu svatého Františka, a již od mládí byl veden ke zbožnosti. Roku 1923 vstoupil do kněžského semináře. Po ukončení studií byl vysvěcen na kněze a rok působil jako vikář v Marais de Lomme. Posléze působil jako profesor dogmatiky a exegeze na semináři v Libreville. Od roku 1934 seminář vedl. Po dvou letech byl pověřen vedení mise v Dangile.
Za 2. světové války působil v Africe, jeho otec, René Lefebvre, byl ve Francii zatčen za účast v odboji a posléze zemřel v koncentračním táboře v Sonnenburgu.
V roce 1945 byl Marcel povolán zpět do Francie, ale vydržel v ní jen 18 měsíců, protože byl jmenován apoštolským vikářem v Dakaru. Na biskupa byl vysvěcen 18. září 1947 v Tourcoingu. Po roce působení byl již apoštolským delegátem pro celou francouzsky mluvící Afriku. V roce 1955 se stal prvním arcibiskupem v Dakaru. Během jeho působení v Senegalu výrazně napomohl rozvoji křesťanství v této zemi.
V roce 1962 opustil na přání papeže Jana XXIII. dakarskou diecézi a stal se biskupem v Tulle a titulárním arcibiskupem. Ovšem již po půl roce byl zvolen generálním představeným kongregace Otců sv. Ducha. Velký zlom v jeho životě představoval Druhý vatikánský koncil, kde byl členem přípravné skupiny. Na začátku koncilu byly však všechny připravené dokumenty zamítnuty. Dále se výrazně angažoval na straně tradičních katolíků a proti „protestantizaci“ Církve. Po koncilu zůstal generálním představeným Otců sv. Ducha, ale postupně se stal nežádoucím a tak se roku 1968 se své funkce vzdal. Působil dále jako předseda komise pro africké katechismy.
Ačkoliv měl v úmyslu se odebrat do ústraní, po naléhání několika seminaristů ve věku 65 let vypracoval stanovy kněžského sdružení, jehož úkolem je výchova a pastorace kněží. Kněžské bratrstvo sv. Pia X. bylo založeno na svátek Všech svatých v roce 1970. Již od svého založení bylo Bratrstvo kritizováno některými liberály z řad církve, nejvíce asi kardinálem Villotem.[1] V roce svého založení bylo sídlo Bratrstva přesunuto z Fribourgu do Ecônu. Ve Fribourgu se Bratrstvo pokusil zrušit tamní biskup Pierre Mamie, ale tento úkon nebyl v souladu s církevním právem, jelikož takovéto zrušení by mohlo být učiněno pouze z Vatikánu.
V průběhu let se začalo Kněžské bratrstvo sv. Pia X. šířit do dalších zemí a vysvětilo řadu kněží. V roce 1983 složil Mons. Lefebvre svou funkci a uvedl do ní svého nástupce Franze Schmidbergera.
Jelikož hrozilo, že se nenajde biskup, který by po jeho blížící se smrti prováděl svěcení, žádal Jana Pavla II. o vysvěcení nových biskupů. Po dlouhých jednáních k dohodě nedošlo a tak se rozhodl vysvětit čtyři nové biskupy, aby mohli pokračovat v jeho díle, i bez souhlasu Vatikánu. Svěcení se konalo 30. června 1988 za účasti biskupa Castro Mayera jako spolusvětitele a čtyř brazilských kněží, kteří jej doprovázeli. Nově vysvěcení biskupové byli oprávněni pouze udílet svěcení, řádnou jurisdikci jim Lefebvre, aby se nedopustil schizmatu, nepředal.[zdroj?]
Kněžské bratrstvo svatého Pia X. zastává názor, že tato svěcení nemusejí znamenat exkomunikaci a schizma s katolickou církví, nicméně čelní představitelé katolické církve konstatovali již 1. července téhož roku, že daný čin znamená automatickou exkomunikaci Lefebvra i spolusvětitele. Papež Jan Pavel II. v apoštolském listu Ecclesia Dei vyhlásil, že důsledkem vědomé spolupráce s bratrstvem je exkomunikace. V roce 2009 papež Benedikt XVI. exkomunikaci biskupů FSSPX zrušil.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel Lefebvre na anglické Wikipedii.
- Mons. Marcel Lefebvre - Světec nebo rebel? [online]. fsspx.cz [cit. 2015-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcel Lefebvre na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marcel Lefebvre
- Marcel Lefebvre na Catholic hiearchy (anglicky)
- Mons. Marcel Lefebvre na stránkách tradicionalistické Revue Katolík; obsahuje jeho text Principy liberalismu z roku 1975 a životopis od P. Tomáše Stritzka, českého kněze FSSPX
- Otevřený dopis bezradným katolíkům jeden ze základních spisů Mons. Lefebvra
- Sesadili Ho z trůnu – od koncilu a apostasii další spis Mons. Lefebvra
- Pozitivní význam a meze zrušení exkomunikace FSSPX list papeže Benedikta XVI. všem biskupům
- Biskupové kněžského bratrstva FSSPX