Maršálské bulváry
Maršálské bulváry (francouzsky boulevards des Maréchaux) jsou bulváry v Paříži, které vedou po okraji města. Jejich označení vychází z toho, že bulváry nesou jména francouzských maršálů z doby Prvního císařství.
| |||
|---|---|---|---|
 Boulevard Kellermann s tramvají | |||
| Umístění | |||
| Stát | .svg.png.webp){kind=small} Francie | ||
| Město | Paříž | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Jedná se o 22 bulvárů:Soult, Poniatowski, Général-Jean-Simon, Masséna, Kellermann, Jourdan, Brune, Lefebvre, Victor, Général-Martial-Valin, Murat, Suchet, Lannes, Amiral-Bruix, Gouvion-Saint-Cyr, Berthier, Bessières, Ney, MacDonald, Sérurier, Mortier a Davout.
Maršálové
Během Prvního císařství byl titul maršál Francie udělen 26 generálům. 19 z nich dalo jméno bulvárům kolem Paříže. Další čtyři maršálové mají pojmenované jiné ulice (Bon-Adrien-Jeannot de Moncey - Rue Moncey, Charles Pierre François Augereau - Rue Augereau, Catherine-Dominique de Pérignon - Rue Pérignon a Charles Nicolas Oudinot - Rue Oudinot) a pouze tři maršálové (Jean Baptiste Jules Bernadotte, Auguste Marmont a Emmanuel de Grouchy) nemají v Paříži žádnou ulici. Admirál Étienne Eustache Bruix a generálové Jean Simon a Martial Valin, po kterých jsou také pojmenované maršálské bulváry, se naopak nestali maršály Francie.
Historie
Maršálské bulváry zabírají prostor staré vojenské cesty (Rue Militaire), která vedla kolem městských hradeb postavených v letech 1840-1845. Rozšíření území Paříže roku 1860 až k těmto hradbám znamenalo připojení okolních vesnic k městu. Demolice hradeb ve 20. letech 20. století umožnilo vytvořit pás nových bulvárů kolem města.
Charakteristika
Maršálské bulváry tvoří až na dvě výjimky nepřerušený pás, který obklopuje celou Paříž. Ačkoliv souběžně s ním vede boulevard périphérique v průměrné vzdálenosti 150 m, nejedná se o městský okruh, ale o běžné ulice, na kterých je maximální povolená rychlost 50 km/h. Prostor mezi těmito bulváry a obchvatem, kde stávaly hradby, tvoří pás městské zástavby, která je odlišná od zbytku města. Je zde velké množství bytových domů levného bydlení, tělocvičen a stadionů, parků a na jihu města též Cité internationale universitaire de Paris.
Jízdní pruhy pro autobusy jsou odděleny od ostatní vozovky a na chodnících byly vybudovány cyklostezky. Na bulvárech v jižní části města vede tramvajová linka č. 3, která bude v roce 2012 prodloužena na severovýchod.
Boulevard Sérurier a Boulevard Murat mají ve srovnání s jinými Maršálskými bulváry velmi neobvyklou trasu. Boulevard Sérurier ve své střední části prochází zástavbou a nemá tak funkci hlavní dopravní tepny.
Boulevard Murat zase nenavazuje urbanisticky na Boulevard du Général-Martial-Valin, který leží přes Seinu na druhém břehu. Přes most Garigliano totiž pokračuje Boulevard Exelmans, který se mezi Maršálské bulváry nepočítá (Rémy Joseph Isidore Exelmans (1775-1852) byl taktéž maršálem Francie, ale za Druhého císařství). Boulevard Murat vybíhá až o několik desítek metrů po proudu řeky a protože zde vede hustou městskou zástavbou, nemá také v tomto úseku funkci hlavní dopravní tepny.
Zajímavá místa
Bulváry procházejí kolem některých významných míst:
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boulevards des Maréchaux na francouzské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršálské bulváry na Wikimedia Commons