Míra (matematika)

Míra je základním pojmem teorie míry. Z neformálního hlediska je míra zobecněním pojmů velikosti (délky, obsahu, objemu, případně i počtu). Míra je zvolený způsob, jakým se měří množiny. Mírou množiny se rozumí již konkrétní výsledek (číslo) přiřazený (naměřený) konkrétní množině tímto způsobem.

Přesná definice

Mějme měřitelný prostor . Množinovou funkci nazveme mírou, jestliže splňuje:

  • Míra prázdné množiny je nulová: .
  • Míra je vždy nezáporná:
  • σ-aditivita: Pro libovolnou spočetnou posloupnost po dvou disjunktních množin platí

Trojici pak nazýváme prostor s mírou.

Vlastnosti míry

  • Pro posloupnost množin platí:
  • Pro posloupnost podmnožin platí:
  • Naopak pro posloupnost nadmnožin: pokud pak platí:

Příklady měr

  • Diracova míra : Nechť X je neprázdná množina a a její prvek. Diracova míra je definována na σ-algebře P(X) všech podmnožin množiny X předpisem:

Literatura

  • Walter Rudin, Analýza v reálném a komplexním oboru
  • J. Lukeš, J. Malý: Míra a integrál (Measure and integral), skripta MFF

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.