Luisa Marie Orléanská

V roce 1830 se její otec stal francouzským králem. Její postavení se tak změnilo, protože se stala nejstarší dcerou krále.

Sňatek belgického krále Leopolda I. s princeznou Louisou Orleánskou.

Dne 9. srpna 1832 se dvacetiletá Louise v paláci Compiègne provdala za krále Leopolda I. Belgického, který byl o dvaadvacet let starší než ona. Leopold ovdověl po smrti své první manželky, princezny Šarloty z Walesu, která zemřela při porodu v roce 1817. Protože byl Leopold protestant, měli s Luisou jak katolický, tak kalvínský obřad.

Luisa Marie byla oddaná manželka a milující matka, měla však velmi plachou povahu a často se na veřejnosti ukazovala jen na nátlak svého manžela. U belgického dvora se stala oblíbenou díky své štědrosti a půvabu. Zemřela 11. října 1850 v Ostende na tuberkulózu. Manžel ji přežil o patnáct let. Pohřbená je stejně jako on v královských katakombách chrámu Naší Paní na laekenském hřbitově v Bruselu.

Královna Luisa zemřela na tuberkulózu v bývalém královském paláci v Ostende dne 11. října 1850.[1] Její smrt v záznamech potvrdili ministři Charles Rogier a Victor Tesch. Její tělo bylo přivezeno do Laekenu a v Ostende byl postaven památník. Je pohřbena po boku svého manžela v královské kryptě kostela Panny Marie z Laekenu.