Luisa Dánská (1726–1756)

Nejdříve se považoval za vhodného manžela pro Luisu syn britského krále Jiřího II., vévoda z Cumberlandu, ale od tohoto nápadníka se upustilo po Kristiánově pokusu učinit z dcery švédskou královnu během volby dědice uvolněného trůnu v letech 1742–1743. Kristián VI. se o to pokusil skrze Luisin sňatek s francouzským kandidátem, zweibrückensko-birkenfeldským knížetem nebo s knížetem z Meklenburku. Žádný z těchto plánů se však neuskutečnil, uprostřed napětí mezi dánsko-norským státem a Švédskem, byl holštýnsko-gottorpský kandidát Adolf Fridrich v roce 1743 zvolen budoucím švédským králem, a tak se objevilo vážné téma, že by Luisino manželství s ním vedlo ke spojenectví mezi oběma královstvími. Plán však ztroskotal na Kristiánově nerozumné neochotě vidět svou dceru provdanou za gottorpského prince.

Za vlády svého bratra Frederika V. měla Luisa v roce 1749 poměr - a pravděpodobně dítě - s komorníkem z dánské šlechtické rodiny Ahlefeldtů, který byl posléze odsouzen k trestu odnětí svobody. Později toho roku byla princezna spěšně provdána za sasko-hildburghausenského vévodu Arnošta Frisricha III. K urychlení svatby a zabránění skandálu obdržela Luisa velké věno. Svatba se uskutečnila v paláci Hirschholm severně od Kodaně 1. října 1749.

Jako vévodkyně vedla dvůr proslulý formální etiketou, velkými náklady a mnoha slavnostmi; byla popisována jako pyšná s "královskými životními výdaji", zábavná vlastním baletem, maškarádami, plesy, lovem a hazardními hrami, jízdami ulicemi kočárem (v zimě na saních) ze zlata a stříbra.

Princezna Luisa Dánská zemřela 8. srpna 1756 při porodu jediného dítěte, které zemřelo o měsíc později, dcery Frederiky Žofie.