Luisa Alžběta Francouzská
Luisa Alžběta Francouzská (14. srpen 1727 – 6. prosinec 1759) byla nejstarší dcerou krále Ludvíka XV. Francouzského a jeho manželky Marie Leszczyńské, a starší dvojče Anny Jindřišky Francouzské. Sňatkem s Filipem, mladším synem španělského krále Filipa V. se stala parmskou vévodkyní.
Luisa Alžběta Francouzská | |
---|---|
vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally | |
Luisa Alžběta | |
Doba vlády | 1748–1759 |
Manžel | Filip Parmský |
Úplné jméno | Marie Louise Élisabeth de France |
Narození | 14. srpen 1727 Versailles |
Úmrtí | 6. prosinec 1759 Versailles |
Pohřbena | Bazilika Saint-Denis |
Předchůdce | Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
Následník | Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská |
Potomci | Isabela Ferdinand Marie Luisa |
Dynastie | Bourboni |
Otec | Ludvík XV. Francouzský |
Matka | Marie Leszczyńská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dětství a původ
Marie Luisa Alžběta Francouzská a její sestra Anna Jindřiška se narodily 14. srpna roku 1727 ve Versailles králi Ludvíkovi XV. a jeho polské manželce Marii Leszczyńské. 27. dubna 1727 byly obě ve Versailles pokřtěny. U otcova dvora byla známa jako Madame Royale, Madame Première, Madame Élisabeth. Rodina jí říkala Babette.
Byla velmi podobná svému otce, jehož byla oblíbenou dcerou.
Pečovala o ní Marie Isabela de Rohan, vévodkyně de Tallard.
Alžběta byla vychovávána společně se sestrou Jindřiškou, mladšími sestrami Marií Luisou, Marií Adélou a bratrem Ludvíkem, Dauphinem Francie. Vynikala inteligencí a učenlivostí. Ona a její bratr byli jediní, kteří měli svatbu a potomky. Ze všech potomků Ludvíka XV. se pouze Adelaida a Viktorie dožily pádu Ancien régime za vlády jejich synovce Ludvíka XVI.
Na rozdíl od svých mladších sester Žofie a Viktorie, které byly vychovávány v přísném prostředí královského opatství Fontevrault, Alžběta vyrůstala v láskyplném rodinném kruhu ve Versailles.
Manželství
Její zasnoubení s Filipem, španělským infantem bylo u dvora oznámeno v únoru 1739, když jí bylo jedenáct let. Filip byl třetí syn strýce Ludvíka XV., Filipa V., španělského krále a jeho druhé manželky Alžběty Parmské. Po matce zdědil Parmské vévodství a se svou manželkou založil Bourbonsko-parmskou dynastii.
Toto zasnoubení bylo z politických důvodů. Mělo zlepšit mezinárodní vztahy mezi katolickými mocnostmi Francií a Španělskem. Navzdory tomu, že Filip byl bratranec Alžbětina otce, oznámení zasnoubení nebylo na francouzském dvoře přijato dobře, protože byla malá šance, že by se Filip stal španělským králem.
Sňatek v zastoupení proběhl 26. srpna roku 1739. Alžběta neměla žádnou možnost se se svým manželem předem seznámit. Poté byla na dvoře Ludvíka XV. známa jako Madame Infanta.
S devatenáctiletým manželem se dvanáctiletá Alžběta poprvé setkala třicet kilometrů od Madridu, v Alcalá de Henares, kde se 25. října 1739 konal svatební obřad.
Potomci
Z nešťastného manželství vzešli tři potomci:
- Isabela Parmská (1741- 1763), později provdána za císaře Josefa II., bratra královny Marie Antoinetty. Obě její dcery zemřely v dětství.
- Ferdinand Parmský (1751–1802, parmský vévoda po otcově smrti v roce 1765 a manžel rakouské arcivévodkyně Marie Amálie Habsbursko-Lotrinské, švagrové jeho starší sestry. Měl potomky.
- Marie Luisa Parmská (1751–1819), manželka bratrance Karla IV. Španělského a španělská královna. Měla potomky.
Španělsko
V době Alžbětina příjezdu do Španělska byla etiketa u španělského dvora mnohem přísnější než ve Versailles, a aby toho nebylo málo, Alžběta brzy zjistila, že její tchyně Alžběta Parmská je velmi dominantní a přísnou osobou. A tak většinu času trávila co nejdál od královny a raději si hrála s panenkami. Alžběta napsala o svém neštěstí otci. 31. prosince roku 1741 porodila čtrnáctiletá Alžběta své první dítě, dceru, které dali po královně jméno Isabela.
V roce 1745 se Filipova mladší sestra Marie Tereza Rafaela Španělská provdala za Alžbětina bratra Ludvíka, Dauphina Francie.
Parma
V roce 1748 mohla Alžběta opustit Španělsko. Ve smlouvě Aix-la-Chapelle (1748), která ukončila Války o rakouské dědictví musela císařovna Svaté říše římské Marie Terezie postoupit vévodství Parma, Piacenza a Guastalla svému nepříteli, španělskému králi Filipovi V. Z podnětu Ludvíka XV. se Filip a Alžběta stali vévodou a vévodkyní Parmy.
Versailles
Na cestě do Parmy se Alžběta 11. prosince 1748 zastavila nejdříve ve Versailles. Během svého několikaměsíčního pobytu ve Versailles se seznámila s Madame de Pompadour, otcovou milenkou.
Během této první návštěvy Francie jí dvořané popsali jako okouzlující ženu s pronikavýma očima, které vyjadřují její inteligenci, zatímco méně chápaví pozorovatelé prohlašovali, že vypadá jako dobře provdaná mladá žena vyzrálá mateřstvím. Do Parmy přijela v říjnu 1749. V Parmě žila s manželem ve vévodském paláci Colorno. V roce 1751 porodila dvě děti, syna Ferdinanda a dceru Marii Luisu.
Roku 1752 zemřela Alžbětina sestra Anna Jindřiška Francouzská a tak se Alžběta v září vypravila do Francie navštívit její hrob. Ve Versailles pak zůstala téměř rok.
V září 1757 se Alžběta opět vrátila do Francie uspořádat svatbu své dcery Isabely s rakouským arcivévodou Josefem Rakouským, budoucím císařem Josefem II., která se konala v roce 1760.
V srpnu 1759 zemřel bezdětný španělský král Ferdinand VI. Španělský a novým panovníkem se stal jeho mladší bratr (Filipův starší bratr) Karel III. Španělský.
Ve Versailles Alžběta onemocněla neštovicemi, kterým 6. prosince 1759 podlehla. Byla pohřbena 27. března 1760 v bazilice Saint-Denis po boku svého mladšího dvojčete, Jindřišky. Jejich hrobky byly v roce 1793 během Velké francouzské revoluce znesvěceny.
Vývod z předků
Ludvík XIV. | ||||||||||||
Ludvík Francouzský | ||||||||||||
Marie Tereza Habsburská | ||||||||||||
Ludvík Francouzský | ||||||||||||
Ferdinand Maria Bavorský | ||||||||||||
Marie Anna Bavorská | ||||||||||||
Jindřiška Adéla Marie Savojská | ||||||||||||
Ludvík XV. | ||||||||||||
Karel Emanuel II. Savojský | ||||||||||||
Viktor Amadeus II. | ||||||||||||
Marie Johanna Savojská | ||||||||||||
Marie Adelaide Savojská | ||||||||||||
Filip I. Orleánský | ||||||||||||
Anna Marie Orléanská | ||||||||||||
Henrietta Anna Stuartovna | ||||||||||||
Luisa Alžběta Francouzská | ||||||||||||
Bogusław Leszczyński | ||||||||||||
Rafał Leszczyński | ||||||||||||
Anna Dönhoff | ||||||||||||
Stanislav I. Leszczyński | ||||||||||||
Stanisław Jan Jabłonowski | ||||||||||||
Anna Leszczyńska | ||||||||||||
Marianna Kazanowska | ||||||||||||
Marie Leszczyńská | ||||||||||||
Krzysztof Opaliński | ||||||||||||
Jan Karol Opaliński | ||||||||||||
Teresa Konstancja Czarnkowska | ||||||||||||
Kateřina Opalinská | ||||||||||||
Adam Uriel Czarnkowski | ||||||||||||
Zofia Czarnkowska Opalińska | ||||||||||||
Teresa Zaleska | ||||||||||||
Tituly a oslovení
- 14. srpna 1727 - 25. října 1739: Madame Royale
- 25. října 1739 - 18. října 1748: Její Královská Výsost Doña Luisa Isabel, infantka španělská
- 18. října 1748 - 6. prosince 1759: Její Královská Výsost parmská vévodkyně
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Élisabeth of France na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Alžběta Francouzská na Wikimedia Commons
Madame Royale | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Tereza Španělská |
1727–1739 Luisa Alžběta Francouzská |
Nástupce: Marie Terezie Bourbonská |
Vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
1748–1759 Luisa Alžběta Francouzská |
Nástupce: Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská |