Ludvík Cibulka

Ludvík Cibulka se narodil 9. října 1890 v Babicích v dnešním okrese Brno-venkov. Mezi lety 1905 a 1909 studoval na obchodní akademii a poté pracoval v pivovaru v Těšeticích. V červnu 1915 nastoupil k c. k. pěšímu pluku a jako velitel čety s ním bojoval na ruské frontě. V prosinci 1916 byl převelen na frontu italskou, kde v srpnu 1917 padl do zajetí. V říjnu téhož roku se přihlásil do československého vojska, v dubnu 1918 byl přijat a v hodnosti poručíka zařazen jako velitel výzvědné hlídky v blízkosti Gardského jezera.

V hodnosti nadporučíka se Ludvík Cibulka v prosinci 1918 vrátil do Československa a na nějaký čas byl odvelen na Slovensko. V listopadu 1919 se stal přednostou expozitury československých legií v Olomouci. Od července 1921 působil jako přednosta skupiny u nákupního a výrobního odboru Ministerstva národní obrany. V roce 1922 už jako štábní kapitán byl jmenován pobočníkem pěší brigády v Olomouci, v roce 1925 pak velitelem náhradního praporu v Uherském Hradišti. V závěru roku 1927 se stal velitelem praporu v Šumperku, dále se vzdělával a byl povýšen na majora. Od roku 1931 působil jako zpravodajský důstojník na velitelství divize v Olomouci, poté byl již jako podplukovník převelen v roce 1935 do Místku jako velitel náhradního praporu. 1. prosince 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu v Moravské Ostravě a současně vojensko-technickým referentem u hlavního okresního politického úřadu tamtéž. Prapor, kterému velel byl druhým největším v Československu, početně se vyrovnal pluku.

Po rozpuštění armády se Ludvík Cibulka v dubnu 1939 zapojil se do Obrany národa jako velitel prostějovského okresu. Po vypuknutí druhé světové války provedlo Gestapo akci Albrecht der Erste, při které bylo hned v prvních hodinách zatčeno velké množství veřejně známých osob (Emil Filla, Josef Čapek, Ferdinand Peroutka a mnoho dalších) mezi nimi i Ludvík Cibulka. Nejprve byl internován ve Štěpánově, 11. září byl přemístěn do Dachau, o necelý měsích později pak do Buchenwaldu, kde byl 30. března 1941 umučen. Urna s jeho popelem byla vrácena rodině a uložena nejdříve v kolumbáriu v Brně, odkud byla nedávno přesunuta do rodinného hrobu ve Slatině u Bílovce.

25. října 1946 byl dekretem prezidenta republiky Ludvík Cibulka in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

• Radan Lášek – Velitelé praporů SOS (Radan Lášek – Codyprint, Praha 2009, ISBN 978-80-903892-0-5)

• Ludvík Cibulka na stránkách Encyklopedie Brna
• Ludvík Cibulka na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
• Ludvík Cibulka v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
• Karta legionáře Ludvíka Cibulky na stránkách Legie 100