Luboš Svoboda

Svoboda sej již od mládí věnoval hře na klavír. V letech 1954–1958 navštěvoval Hudební školu v Liberci. Společně se svým tehdejším učitelem klavíru se zároveň starali o údržbu varhan v okolních kostelích. I to bylo důvodem, pro který se později rozhodl hru na varhany studovat. Přijat byl na Pražskou konzervatoř, z rodinných důvodů však musel po roce studium přerušit. V dalším roce - 1959 - se mu podařilo studia obnovit, pokračoval již ale na Husově bohoslovecké fakultě. Studium ukončil v roce 1963 – závěrečnou odbornou zkouškou, a svátost svěcení kněžstva přijal 7. července 1963 v Praze - Nuslích. Následně byl jmenován farářem, nejprve v náboženské obci Tuchoměřice a o dva roky později nastoupil službu v Praze – Strašnicích.  

S manželkou Janou (nar. 1943) se seznámili ve Vysokoškolském uměleckém souboru, jehož byli oba členy. Jana již od svých sedmi let chodila do Dětského pěveckého sboru Čs. Rozhlasu (vedeného sbormistrem Dr. Bohumilem Kulínským st.), hudba tedy byla jejich celoživotním společným zájmem[6]. Svatba proběhla ve Stříbře (v r. 1968), za rok se manželům narodila dcera Jana (1969).

Manželé Jana a Luboš mohli díky svým krásným zpěvným hlasům spolu nejen žít, ale i pracovat. Byli hlasově opravdu sladěni. Pěvecký talent po rodičích zdědila i dcera Jana[7].

Po ukončení studia na Bohoslovecké fakultě nastoupil Svoboda na dvouletou základní vojenskou službu. Tam se setkal s Miloslavem Šimkem a Jiřím Grossmannem. Po vojně se jejich cesty sice rozešly – až do r. 1968, kdy se Šimek dozvěděl, že Svoboda skládá a zpívá křesťanské songy. Nabídl mu možnost účinkování ve své skupině v divadle Semafor, které Svoboda přijal. Později se připojila manželka i dcera Jana.[13] Spolupráce s divadlem Semafor trvala až do devadesátých let.[14] Nakonec byla ukončena, soubor M. Šimka odešel ze Semaforu, vzniklo Divadlo Jiřího Grossmanna (dnešní Divadlo Palace), a obsahově došlo k příklonu k politické satiře.

16. února 2014 uplynulo 10 let od doby, kdy zemřel Miloslav Šimek. K tomuto výročí vzniklo speciální vzpomínkové představení - Návštěvní den u Miloslava Šimka.[15][16] Sešla se na něm řada jeho bývalých spolupracovníků. Těší mě, že se bývalá Slávkova parta dala opět po letech dohromady, a chce tak připomenout divadelní večery, na kterých se kdysi podílela - řekla k představení vdova Magdalena Šimková.[17]

V době, kdy v divadle Svobodovi začínali, byly jejich písně a projev něčím zcela novým, neobvyklým. Publikum bylo nadšené, text písně Trubači půlnoční byl snad nejoblíbenější, a to nejen při vánočních představeních, která pravidelně otevíral.[18]

Text Trubači půlnoční:

Stydnou vroucí slzy svící, Štědrý večer tichne k snům

Jenom svaté má co říci a hlas dává trubačům

Pod okny dva tóny táhlý, táhlý tóny k zmámení

Duše jsou tím celý zjihlý, tuší věci neznaný

My děti jsme neviděly

Nikdy svýho trubače

A teď, když už nejsme malí

Je mi z toho do pláče

Kolik tónů, tónů táhlých

Tichlo v niveč v bytí mém

Kolik zvaní, zvaní marných

Haslo v srdci zbloudilém

To, že slzy pláčů mnohých hloubí nitro k oněm dnům

Kdy se svatí z vánoc ptají na cestu mou k nebesům

Pod okny dva tóny táhlý, táhlý tóny zdávna znám

Duši mou svým zněním zvaly, teď vím, volal mě Bůh sám.

PaedDr. Zdeněk Kovalčík k semaforským představením později napsal: A lze považovat každé vystoupení manželů Svobodových na prknech tohoto divadla za malý zázrak, zejména když některé z pořadů – Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna - uváděla Československá televize. Do pořadu populárních písní a vtipných rozhovorů přišla nečekaně píseň s křesťanskou zvěstí. Nezapomenu na pořad z r. 1969, kdy Šimek s Grossmannem uvedli vstup manželů Svobodových slovy: „Vážím si hlavně toho, že Luboš Svoboda, ač farář Církve československé, nalezl čas spolupracovat s námi a svými songy se svou paní Janou přichází dotvářet milou atmosféru návštěvních dní.“ A pak ve tmě zazářila svíce, Luboš usedl ke klávesám a zazněl společný zpěv s manželkou Janou: Zná Hospodin dny upřímných. V této přelomové době tvorba L. Svobody pomáhala znovuobjevovat křesťanskou zvěst, pomáhala k nalézání víry, posilovala v posluchačích vlastenecké cítění.[4]

Ne vždy ČT vysílala vše, Svoboda byl v té době farářem církve československé a to byl problém. O jeho účast v televizních pořadech se snažil i sám Šimek, zlobil se, že televize nechtěla uvést Svobodovo jméno ani v titulcích.

Již v první polovině 70. let minulého století vysílal Svobodovy písně český pořad Euroclub stanice Trans World Radio-Monte Carlo. Pro náboženské vysílání Českého rozhlasu Plzeň připravoval zvláštní relaci Lubomír Stejskal.[4] Svobodovi byli několikrát hosty v programu Josefa Fouska, vystupovali s P. Spáleným a M. Voborníkovou,[19] a to nejen s dalším žádaným songem Betlémská hvězda.

Luboš a Jana Svobodovi

Text Betlémská hvězda:

Zas nebe kloní se nad ztichlou zem,

s andělským pozdravem pokoj vám všem!

Zář hvězdy betlémské nad světem plá,

hvězdo, ó hvězdo, tys naděje má.

Když tonu v úzkostech, šeptáš mi věř,

když bloudím, vzplaneš co ohnivý keř.

V zoufalství nezhyne, kdo zář tvou zná,

hvězdo, ó hvězdo, tys naděje má.

Nést odlesk záře tvé životem dál,

aby i nadále Pán Bůh mi přál.

Kéž mi tě nezastře zlo, hřích a tma.

Kriste, tys hvězda ta, naděje má.

• 1968, SP deska, Supraphon - 0 39 9886, interpret Luboš Svoboda (Tvá láska, Pane), Marta Kubišová (Máří Magdalena), Josef Laufer (Rozbij ty chmurné hradby) a Jaroslav Štajnc (Tak proč se bát)
• 1968, dvě SP desky, Panton - 04 0134, interpret Luboš Svoboda, Josef Laufer, Panton - 04 0138, Luboš Svoboda a Hana Pazeltová
• 1969, SP deska, Supraphon - 0 33 0450, Svoboda zpívá songy Babylon, Mizraim,Takový sen a duet s manželkou Janou Zná Hospodin dny upřímných
• 1971, LP deska, Supraphon - 0 29 9877, Křesťanské songy L. Svobody - 12 songů, obsahujících celou biblickou zvěst, poselství Starého i Nového zákona. Doprovod orch. Františka Ringo Čecha.
• 1990, LP deska, Multisonic- 31 0001-1 311, „Křesťanské songy a podobenství“. Kromě manželů Svobodových na ní zpívala ještě Marta Kubišová, Hana Zagorová, Jaroslav Hutka a Karel Kryl[20]
• 1992, MC (CC) Apollo Records Company - AR 0010-4311, Hymna a 20 národních písní,
• 1994, CD + MC Koledy, Apollo Records Company - AR 0003-2311, v trojhlasu zpívá i jejich dcera Jana Mařasová
• 1996, CD + MC, Appollo Record Company - AR 0017-4311, "Nostalgie", melodické písně s poetickými texty (I moc i sláva, Marta rozmlouvá s pánem, Bartoloměj, Úzkost, Tomáš, Miriam Áronova, Trubači půlnoční..)
• 2002, CD, Appollo Record Company - R 0031-2311, „Zvěstování“ - souhrn tvorby manželů Svobodových od r. 1963 v oblasti křesťanských songů včetně vánočních písní

• Křesťanské songy a podobenství, Jana Svobodová - Úzkost, 1990
• Ví hospodin, kdy padnou zlí - Jana a Luboš Svobodovi, 2010
• Luboš Svoboda ČSFD.cz
• Bez cíle bloumat - L. Svoboda youtube