Lokomotiva 130

V roce 1971 započal ve Škodě vývoj nových lokomotiv druhé generace. S pokračující elektrifikací tratí však vzrůstala potřeba stejnosměrných lokomotiv, dokončení vývoje nové generace ale nebylo v dohledu. Proto v roce 1974 zadaly tehdejší ČSD Škodě výrobu 40 kusů univerzálních elektrických lokomotiv ještě s odporovou regulací, na kterých však již měly být využity některé hotové celky projektovaných lokomotiv druhé generace (zejména zmíněný fechralový odporník).[1] Později bylo objednáno dalších 14 kusů pro uhelné dráhy Dolů Nástup Tušimice.[1]

Lokomotivy mají odporovou regulaci výkonu využívající dlouhodobě zatížitelné fechralové odporníky. Systém řízení umožňuje mnohočlenné řízení až čtyř spřažených lokomotiv, v praxi se však nikdy nepoužívalo spřažení více než dvojice lokomotiv. Dalším rozdílem proti starším řadám nákladních lokomotiv (121, 122, 123) je použití moderních polopantografů. Pro zvýšení univerzálnosti a možnost nasazení v osobní dopravě je zvýšena maximální rychlost na 100 km/h.

Dvojice lokomotiv řady 130 společnosti SD–KD v Tušimicích

Všech 40 lokomotiv ČSD bylo v roce 1977 z výroby dodáno do LD Česká Třebová, kde zajišťovaly vozbu osobních i nákladních vlaků. V roce 2006 pak byla část strojů předána do DKV Ostrava, PJ Bohumín. S rozdělením Českých drah byly všechny lokomotivy této řady předány dceřiné společnosti ČD Cargo, u které jsou dislokovány v SOKV Ostrava. Depo Česká Třebová na nich však díky svým dlouholetým zkušenostem provádí některé větší opravy.[1]

Ve stejném roce byly lokomotivy dodány Severočeským hnědouhelným dolům, o.z. Doly Nástup Tušimice. Jelikož se však stavba uhelné dráhy zdržela, byly stroje zapůjčeny ČSD a provozovány v LD Ostrava.[1] Mezi lety 1978 a 1981 byly po dokončení trati postupně vraceny svému majiteli. Díky poklesu přeprav byl v roce 2004 stroj 130.042 prodán ČD, stroj čísla 049 Viamontu (dnes AWT).[1] Lokomotiva 130.043 se srazila v roce 1994 s nákladním automobilem u Kadaně a byla zrušena,[2] zbylých 11 strojů je stále v provozu ve vlastnictví nástupnické společnosti DNT, firmy SD – Kolejová doprava.[2] Tamní lokomotivy slouží především ve vozbě vlaků s uhlím po tzv. Kadaňsko-tušimické dráze, která vede do Elektráren Prunéřov.[2] Taktéž zásobují uhlím elektrárnu Mělník a jsou používány i na jiných výkonech.

Dvě lokomotivy pronajaté v letech 2004–2009 Transodě byly v Polsku značeny jako řada ET11. Mezi lety 2010–2012 byly čtyři lokomotivy společnosti ČD Cargo upraveny pro provoz v Polsku a pronajaty dceřiné společnosti CD Cargo Poland.

V současnosti^[kdy?] je příslušnost lokomotiv k dopravcům následující:

ČD Cargo: 130.001–002, 004–012, 014–017, 020–040, 042
CD Cargo Poland: 130.003, 013, 018, 019
SD–KD: 130.041, 044–048, 050–054
AWT: 130.049
(Lokomotivy označené kurzívou má daná firma v nájmu.)