Adhezní hmotnost

Adhezní hmotnost (ve starší literatuře adhezní váha) je technická veličina, vyjadřující sumu silového (tíhového) působení vozidla na kolej v místech kontaktu s hnanými koly. Zjednodušeně jde o část hmotnosti hnacího vozidla, jejíž tíha působí na hnaná dvojkolí (případně jednotlivá kola, pokud jsou použita); u vozidel se všemi dvojkolími hnanými je tedy prostě rovna celkové hmotnosti. Veličina nemá jasný fyzikální význam, stanovuje se dopočtením z příslušných nápravových zatížení a vyjadřuje se v tunách.

Adhezní hmotnost je zvláště důležitým parametrem lokomotiv. Vzhledem k tomu, že hodnota součinitele adheze je u ocelového kola na ocelové kolejnici poměrně nízká (kolem 0,3), je adhezní hmotnost určující pro tažnou sílu lokomotivy.

Pomocí adhezní hmotnosti se popisuje typ vozidla a uvádí se její jmenovitá hodnota. Neuvádí se obvykle pro každé jednotlivé vozidlo, naopak se ve výrobě lokomotiv hodnoty kolových sil dostavují pomocí balastu, aby se přiblížily jmenovitým v rámci předem stanovených tolerancí.

U parních lokomotiv s běhouny (běžnými dvojkolími) a běžnými podvozky tvořila adhezní hmotnost jen část jejich celkové hmotnosti; ani podvozky tendru nebývaly hnané. Dnešní elektrické i dieselové lokomotivy mají zpravidla hnané všechny nápravy, naproti tomu motorové a elektrické vozy a jednotky mají i dnes často hnaná jen některá dvojkolí.

Například parní lokomotiva řady 498.0 přezdívaná Albatros měla adhezní hmotnost zhruba 70 tun, ač celková hmotnost lokomotivy s tendrem byla vysoko přes 100 tun. Navíc měla dvoje otvory ve vahadlech a rámu mezi posledním spřaženým dvojkolím a zadním běhounem, takže bylo možné změnit nápravové tlaky jednotlivých dvojkolí. Elektrická jednotka RegioPanter má každý vůz vystrojen jedním hnacím a jedním běžným podvozkem, přičemž hnací podvozek je o něco více zatížen; adhezní hmotnost jednotky tedy činí něco přes polovinu její celkové hmotnosti.

Adhezní hmotnost se stanovuje pro vozidlo stojící v klidu. Změny rozložení tíhy na jednotlivá dvojkolí vlivem klopných momentů při vyvíjení tažné síly na spřáhle a na uložení skříně na podvozcích se zavádějí (spolu s vlivy vlastností použitého pohonu) do trakčních výpočtů zvlášť, pomocí součinitele využití adheze. Součinem adhezní hmotnosti, tíhového zrychlení, součinitele adheze a součinitele využití adheze získáme (po odečtení vlastních jízdních odporů) maximální dosažitelnou tažnou sílu vozidla za daných podmínek.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.