Otakar Lobkowicz
Otakar Karel Lobkowicz (28. ledna 1922, Praha – 1. června 1995, Vídeň), celým jménem Maria Otakar Karel Boromejský Julian Petr Jiří Jan Nepomucký Kašpar princ Lobkowicz pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců.
Otakar Lobkowicz | |
---|---|
Erb rodu Lobkoviců | |
Kníže z Lobkowicz[p 1] a 10. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury | |
Ve funkci: 11. ledna 1952 – 1. června 1995 | |
Předchůdce | Jan Adolf Lobkowicz |
Nástupce | Antonín Lobkowicz |
Narození | 28. ledna 1922 Praha Československo |
Úmrtí | 1. června 1995 (ve věku 73 let) Vídeň Rakousko |
Choť | Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku |
Rodiče | Jan Adolf Lobkowicz Marie Anna Czerninová z Chudenic |
Děti | Jiří Lobkowicz Anton Lobkowicz Elisabeth Lobkowicz |
Příbuzní | Mikuláš Lobkowicz (sourozenec) Jiří Kristián z Lobkovic (dědeček) Robert Christian Prinz von Lobkowicz[1] a Jacob Alexander Prinz von Lobkowicz[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Jako nejstarší syn Jana Adolfa Lobkowicze zdědil roku 1932 po tragické smrti svého bratrance Jiřího Kristiána část rodového majetku, mělnické panství, i titul knížete mělnicko-hořínské větve Lobkoviců. Vzhledem k věku 10 let nad panstvím přebral správu jeho otec. V roce 1940 přešel majetek pod nucenou správu nacistů a rodina se odstěhovala do pronájmu do Prahy. V roce 1945 se majetek vrátil rodině, ale v roce 1948 byl znárodněn a rodina emigrovala přes Bavorsko do Švýcarska. Tam Otakar vystudoval ekonomii a získal z ní doktorát. Pracoval jako bankéř a také pro TESCO v Kongu, odkud se po 4 letech vrátil do Švýcarska zpět. Znárodněný majetek, který zdědil po bratranci i po otci, mu byl v restituci vrácen roku 1991. V roce 1993 ho předal svému synovi Jiřímu Janovi.[2]
Rodina
Oženil se 7. října 1954 v Grundlsee s hraběnkou Zuzanou Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 10. prosinec 1932 Vídeň), dcerou Jánose Széchenyiho ze Sárvár-Felsövidéku (1897-1969) a jeho manželky Juliány Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku (* 1900). Rozvedli se v 1. listopadu 1966 v Curychu. Manželství bylo církevně anulováno 19. prosince 1979 v Sittenu. Narodily se jim tři děti (2 synové – dvojčata, 1 dcera):
- Antonín (* 1956), dědic knížecího titulu s uměleckými sklony (zabýval se módou a pracoval v aukčních síních Christie’s a Sotheby’s)[3]
- Jiří Jan (* 1956)
- Alžběta (1959–1980)
Odkazy
Poznámky
- Šlechtické tituly byly po zániku Rakousko–Uherska v Československé republice zrušeny, obnoveny byly jen v době Protektorátu Čechy a Morava.
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- Archivovaná kopie. www.lobkowicz-melnik.cz [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03.
- Pohádka o princi a zpívalce | Zajímavosti. Lidovky.cz [online]. 2008-08-30 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 185.
- Návraty české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap.11
- Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka, s.r.o., Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 371, 2. vydání, kap. 8
Externí odkazy
- Rodokmen Lobkowiczů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen s erby na www.roskildehistorie.dk