Josef Zítek

Narodil se v roce 1832 v pražském předměstí Karlíně. Otec zemřel na choleru krátce před jeho narozením. Vyrůstal s matkou a starším bratrem zpočátku v nuzných poměrech. V roce 1839 dostala matka místo pradleny v domě advokáta Adolfa Pinkase, který Josefovi umožnil získat vzdělání.[3] [4]

Od roku 1848 studoval pražskou polytechniku, od roku 1851 přešel na polytechniku a Akademii výtvarných umění ve Vídni. Jako výborný student byl osvobozen od školného z důvodu nemajetnosti, studoval italštinu, francouzštinu a ruštinu. Vyučil se i zednickému řemeslu.[3] [5]Studium ukončil v roce 1854 s vyznamenáním a nastoupil do ateliéru architekta Josefa Kannera.[6] Po dvou letech přešel do ateliéru svých bývalých profesorů van den Nülla a Siccarda, kde za svůj první samostatný projekt získal v roce 1858 římskou cenu architektury spojenou s dvouletým pobytem v Římě na náklady francouzského krále. [3] [5]

Studijní pobyt v Itálii, kde poznal bohatost římských staveb, měl velký vliv na jeho tvorbu. V letech 1858–1862 absolvoval stipendijní studijní pobyty v Itálii, Francii a Německu. Při pobytu v Itálii získal mecenáše ve výmarském velkovévodovi Karlu Alexandrovi. První velkou zakázku, Zemskou galerii a muzeum ve Výmaru, realizoval v letech 1863–1868.[5] [6]Následovaly projekty pro další šlechtické rody na přestavby zámků v Bečově a Petrohradu. [3] [4]

V letech 1864–1904 působil jako profesor na Zemském polytechnickém ústavu v Praze. [6]Jeho žáky byli například Antonín Wiehl, pozdější vůdčí osobnost české neorenesance [7] a Josef Schulz, s nímž spolupracoval na několika stavbách.[4] V roce 1866 uspořádal na Staroměstské radnici výstavu svých skic a výkresů z cest po Itálii a Francii. [3] Usiloval o možnost podílet se na vybudování Národního divadla a přihlásil svůj projekt do vyhlášené soutěže. Jeho návrh byl odbornou komisí posouzen jako nejlepší a valná hromada přípravného Sboru oficiálně schválila jeho realizaci.[5] [4]Mezi jeho další práce z tohoto období patří schodiště Thunovského paláce na Malé Straně, návrh pomníku K.H.Borovského na Olšanských hřbitovech a především projekt Mlýnské kolonády v Karlových Varech. [3] Věnoval se také restaurování historických staveb.

Po požáru Národního divadla v roce 1881 jeho tvůrčí činnost ustala. Stavbu provázelo od samého začátku mnoho sporů, hádek a osobních útoků, které se po požáru ještě přiostřily. Sbor Národního divadla odmítl projekt obnovy zpracovaný Josefem Zítkem a ten po hlasech, které mu přičítaly odpovědnost za požár i odjezd na svatební cestu do ciziny, na místo architekta Národního divadla rezignoval.[4] [5] Zařekl se, že do znovuotevřeného divadla už nikdy nevstoupí. Rekonstrukci dokončil jeho žák Josef Schulz. [3] [6] Posledním realizovaným návrhem Josefa Zítka (spolu s Josefem Schulzem) bylo Rudolfinum, dokončené roku 1884. Dále působil v různých památkových a uměleckých komisích, pracoval jako odborný poradce v oblasti architektury.

Od té doby většinu času strávil na zámku v jihočeských Lčovicích, který vyženil v roce 1881, když si po desetileté známosti vzal svou snoubenku Bertu Lippertovou. [3] Věnoval se úpravě svého sídla, hospodaření a výrobě sýrů. V roce 1885 se mu narodil syn Berthold a o tři roky později syn Rudolf. Ke konci svého života v roce 1908 získal titul barona. [4] Od roku 1881 bydlel Zítek s rodinou v Praze na Janáčkově nábřeží č. 53, kde také v roce 1909 zemřel. Je pochován v Malenicích poblíž Lčovic v okrese Strakonice.

• 1862: restaurační budova Rudolfov v Jindřichově Hradci
• 1862: návrh na restaurování zámku v Bečově nad Teplou (částečná realizace)
• 1863–1868: Zemská galerie a muzeum ve Výmaru. Budova byla téměř zničena v roce 1945, rekonstrukcí prošla teprve v letech 1996–1998, nyní je sídlem Neues Museum Weimar.^[zdroj?]
• 1864: projekt pivovaru a návrh přestavby zámku hraběte Černína v Petrohradu [8]
• 1865–1881: návrh Národního divadla v Praze (po požáru roku 1881 projekt převzal Josef Schulz)
• 1871–1881: Mlýnská kolonáda v Karlových Varech
• 1876–1881: Rudolfinum v Praze (spolu s Josefem Schulzem)
• od r. 1883: úprava vlastního sídla – zámku ve Lčovicích
• 1899: Gymnázium Děčín

• 
  Josef Zitek
• 
  Budova Národního divadla
• 
  Rudolfinum
• 
  Mlýnská kolonáda v Karlových Varech
• 
  Neues Museum ve Výmaru
• 
  Hrob Josefa Zítka v Malenicích