Litevské euromince

Litevské euromince jsou mince, které začaly platit dne 1. ledna 2015, když Litva vstoupila do eurozóny a euro se stalo oficiálním platidlem státu.

Historie

Litva je členem Evropské unie od 1. května 2004 a je také členem Evropské měnové unie. Před zavedením eura používala Litva svoji vlastní měnu - litevský litas (kód LTL), který byl od 28. června 2004 v ERM II, což je předstupeň pro zavedení eura. Pevný směnný kurs mezi litasem a eurem byl stanoven na 3.45280 LTL = 1 EUR. Tento kurs se směl pohybovat v rozmezí ±15%.

Litva se snažila vstoupit do eurozóny již k 1.1.2007.[1] Ale kvůli nesplnění inflačního maastrichtského kritéria[2] Litva euro nezavedla. V únoru 2013 představila litevská vláda plán, podle něhož by země mohla přijmout euro v roce 2015.

Dne 23. července 2014 ECB schválila podmínky pro zavedení eura v Litvě. Tento pobaltský stát se pak 1. ledna 2015 stal 19. zemí eurozóny.

Popis

Na mincích všech nominálních hodnot je zobrazen téměř shodný motiv. Rozdíl je ten, že mince 1 a 2 eura jsou na obvodu svisle vroubkované, mince 10, 20 a 50 centů jsou na obvodu vodorovně vroubkované a mince 1, 2 a 5 centů jsou na obvodu hladké. Na mincích je zobrazen Vytis (litevský státní znak), nápis „Lietuva“ (litevsky Litva) a také rok uvolnění do oběhu. Motiv na euromincích, který vytvořil sochař Antanas Žukauskas, byl odhalen 11. listopadu 2004.

Pamětní mince

Dvoueurové oběžné mince

Následující přehled zahrnuje 2€ pamětní mice vydané mezi roky 2015 a 2021.

  • 2015 - společná série mincí států eurozóny - 30 let vlajky Evropské unie
  • 2015 - litevský jazyk
  • 2016 - baltská kultura
  • 2017 - Vilnius
  • 2018 - Estonsko, Lotyšsko a Litva v roce 2018 společně vydaly pamětní eurominci s jednotným motivem na oslavu založení estonského státu a lotyšského státu a obnovení litevského státu.
  • 2018 - Litevská slavnost písní a tanců (zapsaná na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO)
  • 2019 - Sutartinės (litevské vícehlasé písně zapsané na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO)
  • 2019 - Žemaitija (litevská etnografická oblast)
  • 2020 - Aukštaitija (ze série Litevské etnografické regiony)
  • 2020 - kulturní dědictví UNESCO – Kryžių Kalnas (Hora křížů)
  • 2021 - Program UNESCO Člověk a biosféra - biosférická rezervace Žuvintas
  • 2021 - Dzúkija (ze série „Litevské etnografické regiony“)

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.