Hora křížů

V místě stál podle archeologických nálezů z počátku 90. let 20. století v blízkosti dnešního pahorku ve 14. století hrad livonských rytířů. První kříže byly na místě vztyčeny v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831, které tam byly pohřbeny. Jako další byly na tomto místě pohřbeny oběti dalšího polského povstání, povstání lednového z roku 1863.

Na počátku 20. století bylo na místě přibližně 100 křížů a jejich počet díky domácím i zahraničním poutníkům neustále rostl. V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu, se vládnoucí režim pokusil místo jako nežádoucí náboženský a národní symbol několikrát zlikvidovat. Kříže byly několikrát zničeny buldozery, poprvé v roce 1961, ale místní obyvatelé je vždy opět vztyčili. V době uvolnění politických poměrů po roce 1985 Sovětský svaz snahu o zničení tohoto místa vzdal.

V roce 1993 navštívil Horu křížů (Kryžių kalnas) papež Jan Pavel II., který místu věnoval dřevěnou sochu Krista. Dnes je Hora křížů cílem řady turistů i poutníků z celého světa, kteří na ni přinášejí stále nové kříže. Většina z křížů je ze dřeva, některé jsou z kovu, plastu či kamene.

Po roce od návštěvy papeže Jana Pavla II., přijeli k Hoře křížů italští františkáni od svaté hory La Verna u příležitosti ceremonie postavení kříže, věnovaného Janem Pavlem II. Této slavnosti se zúčastnil také Zástupce Otce Svatého apoštolský nuncius arcibiskup Justo Mullor Garcia a ten vybídl italské františkány, aby pomohli litevským františkánům vedle Hory křížů postavit klášter. Dne 13. června 1997 za účasti litevských a toskánských františkánů papež Jan Pavel II. posvětil projekt, maketu a základní kámen vylomený z alvernské hory, do kterého byla uložena kapsule se zakládajícími listinami kláštera, a který byl položen na místě budoucího kláštera 9. května 1998. Podle dekretu z 22. dubna 2000 generálního ministra františkánů Giacomo Bini byl Klášter Řádu menších bratří Litevské provincie Svatého Kazimíra u Hory křížů dne 8. července 2000 slavnostně vysvěcen. Autorem projektu byl františkánský architekt Angelo Polesello. Stavbu realizoval architekt-restaurátor Kláštera hory v La Verně Leandro Rimmaudo Nunzio. Vnitřní vybavení je dílo sochaře Rimanta Sakalauska. Autor vitráží je profesor Algis Dovydėnas. V klášteře jsou ikony „Stigmata Sv. Františka” a „Na trůně Mariině”, jejichž autorem je Carlo Bertagnin. Na nádvoří kláštera je bronzová socha „Sv. František v extázi” od sochaře Fabrizia Gianniniho.[6] V klášteře je kromě cel a reprezentační místnosti také modlitebna, bohoslužby se konají denně od 11 hodin, v neděli také od 17 hodin. Vedle kláštera je patrový altán (vyhlídka).