Státní znak Litvy

Roku 1240 se sjednotily první státy (vznikající již od 10. století) na území dnešní Litvy do Litevského velkoknížectví. V letech 1386–1569 měla Litva personální unii s Polskem (tzv. Krewská unie). Již v prvních zmínkách o litevských praporech, pocházejících z bitvy u Grunwaldu (1410), kde litevsko-polsko-ruská vojska porazila Řád německých rytířů, je zmiňováno vyobrazení (na červených praporech) legendárního rytíře Vytise s taseným mečem, sedícím na koni.[1]

• 
  Jogailova mince s Vytisem (Waikymasem)
• 
  nejstarší kolorovaný Vytis (Waikymas), 14. století
• 
  korouhev Polska a Litvy v roce 1416 během kostnického koncilu
• 
  detail erbu (bez klenotu) v Bergshammarském kodexu kolem roku 1435
• 
  znak na první straně Laurentia (1531)
• 
  znak Litevského velkoknížectví (~1555), rytíř Vytis nese štít s dvojitým křížem Jagellonců

Po uzavření lublinské unie (1569) se Litevské velkovévodství stalo až do roku 1795 de facto provincií Polska. Užívaly se však symboly s rytířem Vytisem sedícím na bílém koni s hnědým udidlem. Ve vztyčené pravé paži držel meč, v levé modrý, zlatě lemovaný štít se zlatým patriarším křížem. Roku 1795 byla Litva připojena k Rusku jako Litevská gubernie.[1]

Za I. světové války byla země v letech 1915–1918 okupována Německem. Po bolševické revoluci v Rusku roku 1917 byla 18. února 1918 vyhlášena nezávislá Litevská republika. 19. dubna byl kromě vlajky schválen Litevskou Radou i státní znak. Ten vycházel ze znaku Litevského velkoknížectví: byl opět tvořen červeným štítem s rytířem Vytisem na koni. Barva štítu v jeho ruce však byla změněna na červenou. Již v prosinci 1918 obsadila Litvu sovětská vojska a 27. února 1919 byla vyhlášena Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika. V dubnu 1919 obsadila polská armáda Vilnius a Střední Litva se stala součástí Polska. V srpnu 1919 byla obnovena nezávislost Litvy a navrátily se symboly z roku 1918.[1]

Po podepsání sovětsko-litevské smlouvy o vzájemné pomoci (v říjnu 1939) byly v zemi rozmístěny posádky Rudé armády. Ta začala 14. května 1940 obsazovat celou Litvu. 21. července byla Lidovým sněmem vyhlášena Litevská socialistická republika a 3. srpna byla začleněna do Sovětského svazu pod názvem Litevská sovětská socialistická republika. Od 25. srpna 1940 byl užíván nový státní znak, tvořený zkříženými zlatými srpem a kladivem v paprscích zlatého slunce. Výjev byl obklopen věncem ze zelených dubových ratolestí a zlatých obilných klasů, převázaný v dolní části červenou stuhou s bílými hesly Proletáři všech zemí, spojte se! v litevštině (heraldicky vpravo - VISŲ ŠALIŲ PROLETARAI, VIENYKITĖS!) a ruštině (vlevo - ПРОЛЕТАРИИ ВСЕХ СТРАН, СОЕДИНЯЙТЕСЬ!). V dolní části stuhy byla písmena LTSR (zkratka názvu republiky v litevštině - Lietuvos Tarybų Socialistinė Respublika). V horní části znaku byla červená, zlatě lemovaná, pěticípá hvězda plnějšího tvaru. Tento znak se užíval, kromě nacistické okupace v letech 1941–1944, až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1990.[1]

• 
  Litevský státní znak (1920–1940)
• 
  Státní znak Litevské sovětské socialistické republiky (1940–1990)

V 80. letech 20. století se při uvolňování režimu začaly na různých akcích nejprve znovu objevovat žluto-zeleno-červené vlajky z roku 1918. Tlak veřejnosti přiměl prezidium Nejvyššího sovětu Litevské SSR vydat 7. října 1988 vydat usnesení o státní, národní a oblastní symbolice. Dosud zakázané žluto-zeleno-červené vlajky mohly být užívány během mládežnických, sportovních a společenských akcí a při lidových slavnostech. Při ostatních událostech ale stále platila pravidla o užívání vlajky Litevské SSR. Znak však zůstal zachován. 11. března 1990 byla vyhlášena nezávislost Litvy na SSSR a usnesením Nejvyšší rady Litevské republiky byla obnovena platnost historické státní vlajky. 20. března 1990 bylo rozhodnuto usnesením Nejvyšší rady Litevské republiky o státním znaku. Tím se stal pouze nepatrně barevně upravený znak z roku 1925.

• 
  Litevský státní znak (1990–1991)

Již 4. září 1991 byl stejným orgánem přijat nový znak, vycházející ze znaku Litevského velkovévodství.[1] Znak tak patří mezi nejstarší znaky v Evropě.

Kraje v Litvě

Litva je od roku 1994 členěna na 10 krajů (litevsky apskritys).

• 
  Alytuský kraj (10)
• 
  Kaunaský kraj (7)
• 
  Klaipėdský kraj (1)
• 
  Marijampolský kraj (9)
• 
  Panevėžyský kraj (4)
• 
  Šiauliaiský kraj (3)
• 
  Tauragėský kraj (6)
• 
  Telšiajský kraj (2)
• 
  Utenský kraj (5)
• 
  Vilniuský kraj (8)

Druhá litevská státní (historická) vlajka s červeným listem a rytířem Vytisem je stále vyvěšena na třech místech (Královský palác ve Vilniusu, hrad Trakai a Muzeum války Vytautase Velikého v Kaunasu) a na vybraných místech v určité dny.[2][3]

Téměř shodné vyobrazení Litevského znaku je tzv. Pahoňa, v současnosti neoficiální znak Běloruska, užívány pouze protilukašenkovskou opozicí, který však byl v letech 1991–1995 oficiálním běloruským znakem.

Do 1. ledna 2015, než bylo přijato Euro, byl na mincích litevské měny litase zobrazován litevský znak.

• 
  Litevská státní vlajka
  Poměr stran: 3:5
• 
  Běloruská Pahoňa
• 
  Mince Litevského litase