Leopold I. Vilém

Od mládí byl Leopold Vilém předurčen k církevní kariéře. Ještě v dětském věku, roku 1625, se stal nástupcem svého strýce arcivévody Leopolda v úřadu pasovského biskupa a ujal se také opatství v alsaských klášterech Murbach a Lüders. O dva roky později v roce 1627 ho svým biskupem zvolila halberstadtská kapitula. V letech 1629–1631 byl opatem v hesenském Hersfeldu. Roku 1629 získal hodnost magdeburského biskupa. V roce 1637 byl zvolen biskupem olomouckým, avšak neměl biskupské svěcení, a proto biskupství spravovali administrátoři z řad kanovníků olomoucké kapituly. Roku 1642 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů, jehož členem byl od svých jedenácti let. Roku 1655 byl zvolen biskupem ve slezské Vratislavi. Obvykle se tvrdí, že Leopoldova činnost na poli církevním byla většinou ryze formální, omezovala se především na reprezentační funkce a vlastní správa ležela na bedrech administrátorů, což by při množství jeho funkcí nebylo nic překvapujícího, nicméně přinejmenším v případě olomouckého biskupství dochovaná početná korespondence s administrátory dokládá, že si ponechal rozhodování i o záležitostech nečekaně detailních.

Osobní zájmy arcivévody, který nikdy nepřijal vyšší svěcení, směřovaly k vojenství, diplomacii, vysoké politice, sběratelství a umění. Proslul jako mecenáš umění.

V roce 1639 převzal vrchní velení nad císařskou armádou a snažil se vytlačit z Čech a ze Slezska švédská vojska. V letech 1646–1656 byl místodržícím ve španělském Nizozemí (dnešní Belgie), kdy zastupoval španělského krále Filipa IV.. Zde také naplno rozvíjel své sběratelské aktivity.

Po smrti svého bratra císaře Ferdinanda III. uvažoval o kandidatuře na císařský trůn. Stal se také důvěrníkem a rádcem svého synovce Leopolda I. Postupně se stáhl do ústraní a věnoval se reformě Řádu německých rytířů. Zemřel ve věku 48 let a byl pohřben v rodové hrobce Habsburků ve vídeňském klášteře kapucínů.

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
• Schreiber Renate, „ein Galeria nach meinem Humor“. Erzherzog Leopold Wilhelm, Wien – Milano, Kunsthistorisches Museum – Skira 2004 (Schriften des Kunsthistorischen Museums 8).
• d'Elvert Christian, Die Hoch- und Deutschmeister und olmützer Bischöfe Leopold Wilhelm und Carl Joseph, Erzherzoge von Oesterreich, Notizen-Blatt der historisch- statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 1863, 49-55, 61-62.
• ČECHURA, Jaroslav; MIKULEC, Jiří; STELLNER, František. Lexikon českých panovnických dynastií. Praha: AKROPOLIS, 1996. 232 s. ISBN 80-85770-30-X.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold I. Vilém na Wikimedia Commons
• Leopold ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Christoph Brandhuber, heslo "Leopold Wilhelm" v Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL).
• církevní hodnosti Leopolda Viléma (anglicky)
• Diecéze v Pasově (anglicky)
• Diecéze halberstadtská
• Arcidiecéze ve Štrasburku
• Arcidiecéze olomoucká (anglicky)
• Vratislavská arcidiecéze (anglicky)

Předchůdce: Leopold V. Habsburský

Biskup pasovský 1625–1662

Nástupce: Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce: Leopold V. Habsburský

Biskup štrasburský 1626–1662

Nástupce: František Egon z Fürstenbergu

Předchůdce: Kristian Vilém Braniborský

Biskup halberstadtský 1627–1648

Nástupce: biskupství sekularizováno, stalo se součástí Braniborského markrabství

Předchůdce: Kristián Vilém Braniborský

Arcibiskup magdeburský administrátor 1631–1638

Nástupce: August Sasko-Weissenfelský

Předchůdce: Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna

Biskup olomoucký 1638–1662

Nástupce: Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce: Karel Ferdinand Vasa

Biskup vratislavský 1656–1662

Nástupce: Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce: Johann Kaspar I. von Stadion

Velmistr řádu německých rytířů 1641–1662

Nástupce: Karel I. Josef Habsburský

Předchůdce: Emmanuel de Moura Cortereal

Místodržitel Habsburského Nizozemí 1647–1656

Nástupce: Juan José de Austria