Cecílie Renata Habsburská

Cecílie Renata Habsburská (16. července 1611, Graz24. března 1644, Vilnius) byla rodem rakouská arcivévodkyně dcera císaře Ferdinanda II. a sňatkem polská královna a litevská velkokněžna, manželka polského krále Vladislava IV. Vasy.

Cecílie Renata Habsburská
Královna polská a velkokněžna litevská
Cecílie Renata s vějířem, portrét Petera Danckertse de Rij (1642)
Doba vlády16371644
ManželVladislav IV. Vasa
Korunovace13. září 1637
Narození16. července 1611
Štýrský Hradec
Úmrtí24. března 1644
Vilnius
PohřbenaWawel
PředchůdceKonstance Habsburská
NásledníkLudovika Marie Gonzagová
PotomciZikmund Kazimír
Marie Anna Isabela
DynastieHabsburkové
OtecFerdinand II. Štýrský
MatkaMarie Anna Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako šesté dítě/třetí dcera ze sedmi potomků císaře Ferdinanda II. a jeho první manželky Marie Anny Bavorské. Ze starších sourozenců se dospělosti dožili pouze bratr, pozdější císař a král, Ferdinand III., a sestra Marie Anna, jež se provdala za bavorského kurfiřta Maxmiliána I. z rodu Wittelsbachů; mladší bratr Leopold Vilém se stal místodržitelem v Nizozemí.

Dětství strávila ve Štýrském Hradci, Vídni a Praze. Dostalo se jí pečlivého vychování a vzdělání: kromě němčiny ovládala latinu a italštinu. Byla velmi zbožná a kultivovaná, čímž si získávala sympatie jiných lidí. Milovala hudbu a často vystupovala v divadelních představeních.

Manželství

Když sedmatřicetiletý Vladislav Vasa usedl na polský trůn, začala se polská šlechta ohlížet po nevěstě pro svého krále. První volba sice padla na francouzskou princeznu Marii Louisu Gonzaga, nakonec však polští pánové vybrali Cecilii Renatu a po dlouhých jednáních se 9. srpna roku 1637 v kostele sv. Augustina ve Vídni konal sňatek per procura, při němž Vladislava zastupoval jeho mladší bratr Jan Kazimír. Vlastní svatba se konala 13. září v kostele sv. Jana ve Varšavě, následujícího dne byla Cecilie Renata v tomtéž svatostánku korunována polskou královnou. Byla to první korunovace od časů Vladislava Lokýtka, která se konala mimo Krakov, což vyvolalo pobouření polské šlechty a vedlo k tomu, že v roce 1638 byl iniciován zákon, který zakazoval královské korunovace mimo Krakov.

Cecílie byla mladá a energická a brzy začala organizovat královský dvůr podle svých přání. Byla oblíbená zejména pro svou kultivovanost. Nemohla se přímo zbavit Vladislavovy milenky Hedviky Łuszkowské, a tak Hedvice přichystala sňatek s Janem Wypyskim a odstavila ji ode dvora. V roce 1638 Cecílie a Vladislav navštívili Vídeň.

Cecílie byla zástupkyní habsburských a katolických zájmů a jejími politickými spojenci byli katolíci kancléř Jerzy Ossoliński a Albrycht Stanisław Radziwiłł. Jejími oponenty byla frakce, kterou vedl Adam Kazanowski, jehož vliv nad králem Vladislavem, jeho přítelem z dětství, po sňatku krále s Cecílií upadal.

Královnin vliv byl v prvních dvou až třech letech manželství silný a měla vlivné slovo při obsazování úřadů. Po roce 1638/1639 Vladislav rozpoznal, že Habsburkové jeho politické zájmy příliš nepodporují, a své ženě přestával naslouchat. Cecílie nadále udržovala úzký kontakt se svými bratry. Jejími zájmy byly hudba a divadlo.

Potomci

Z manželství královského páru vzešly dvě děti, syn a dcera, obě však zemřely v útlém věku; třetí dítě se narodilo mrtvé:

  • Zikmund Kazimír (1. duben 1640 – 9. srpen 1647), nadějný princ zemřel podle všeho na tyfus
  • Marie Anna Isabela (8. leden 1642 – únor 1642), zemřela údajně na epilepsii
  • mrtvá dcera, 23. březen 1644

Smrt

Cecílie Renata zemřela ve Vilniusu den po porodu svého třetího dítěte. Jako příčina smrti mladé ženy se uvádí infekce. Pohřbena byla v katedrále na Wawelu, tradičním místě posledního odpočinku polských králů. Vladislav pro ni truchlil a u veřejnosti si zachovala dobrý obraz.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Filip I. Sličný
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna z Foix
 
 
Ferdinand II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Vilém IV.
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
Maria Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
Cecílie Renata
 
 
 
 
 
Vilém IV. Bavorský
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
Vilém V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Antonín Lotrinský
 
 
František I. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Renata Bourbonská
 
 
Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Kristián II. Dánský
 
 
Kristína Dánská
 
 
 
 
 
 
Izabela Habsburská
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cecilia Renata of Austria na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Polská královna
Předchůdce:
Konstance Habsburská
16371644
Cecílie Renata Habsburská
Nástupce:
Ludovika Marie Gonzagová
Litevská velkokněžna
Předchůdce:
Konstance Habsburská
16371644
Cecílie Renata Habsburská
Nástupce:
Ludovika Marie Gonzagová
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.