Renata Lotrinská

Renata byla svými současníky popsána jako velmi krásná a žádaná žena. V roce 1558 o její ruku požádal princ Vilém Oranžský. Matka Kristina nic nenamítala. Kristina odmítla nápad lotrinského kardinála provdat Renatu za prince z Joinville nebo za syna španělského krále, Juana. V roce 1561 Kristina plánovala svou dceru provdat za dánského krále Frederika III. Nicméně, vypuknutí severské sedmileté války mezi Dánskem a Švédskem tyto její plány překazilo. Od roku 1565 do roku 1567 Kristina jednala se švédským králem Erikem XIV. Snažila se o spojenectví mezi Švédskem a Dánskem, a to prostřednictvím sňatku její dcery s králem Erikem XIV, který byl jejím plánům nakloněn. Nicméně, císař Ferdinand byl silně proti, protože toto spojenectví by mělo destruktivní vliv na mocenskou rovnováhu Německa, Sasko totiž bylo spojeno s Dánskem. Plánování sňatkového spojenectví mezi Lotrinskem a Švédskem definitivně skončilo v roce 1567, když se král Erik oženil se svou neurozenou milenkou Karin Månsdotter.

Dne 22. února 1568 se Renata provdala za Viléma, dědičného prince Bavorska. Velkolepý obřad, který se odehrál v Mnichově byl detailně popsán v díle Dialoghi od Massima Troianoa. Na oslavy trvající 18 dní přijelo asi 5000 hostů. Hudbu, která při oslavách hrála složil Orlando di Lasso.

Renatino manželství bylo šťastné. Manželé žili v jezuitském Kollegienbau v západní části Mnichova. Renata se starala o nemocné, chudé a poutníky, v čemž ji manžel zcela podporoval. Od roku 1579, kdy se Vilém stal bavorským vévodou, trávila Renata většinu času v Herzogspitalkirche, který v roce 1555 založil její tchán.

Renata zemřela v Mnichově ve věku 58 let. Její hrob se nachází v kostele Sv. Michala, jehož vysvěcení byl poslední důležitý bod v životě Renaty a jejího manžela. Byla uctívána jako svatá, ale nikdy nebyla svatořečena. Manžel jí přežil o dvacet čtyři let, zemřel v roce 1626.

Mezi její přímé potomky patřila Joséphine de Beauharnais mladší, která se v roce 1823 stala manželkou jednoho z nástupců Erika XIV., budoucího švédského a norského krále Oskara I. Renata je také předkem Karla XV., krále Švédska a Norska, a Kristiána X., krále Dánska. Všichni současní panovníci skandinávských zemí jsou Renatinými přímými potomky. Mezi její další četné významné potomky patří František Josef I. a Maxmilián I. Mexický.

• Kryštof (narodil se a zemřel 23. ledna 1570).
• Kristina (23. září 1571 – 27. duben 1580).
• Maxmilián I. Bavorský (17. duben 1573 – 22. září 1651, budoucí vévoda a kurfiřt bavorský.
• Marie Anna Bavorská (8. prosinec 1574 – 8. březen 1616), 23. dubna 1600 se provdala za Ferdinanda, arcivévodu rakouského, budoucího císaře Svaté říše římské.
• Filip Vilém (22. září 1576 – 18. květen 1598), od roku 1595 řezenský biskup a od roku 1597 kardinál
• Ferdinand (6. říjen 1577 – 13. září 1650), arcibiskup a princ-kurfiřt Kolína nad Rýnem (1612–1650).
• Eleonora Magdalena (7. říjen 1578 – 18. duben 1579).
• Karel (30. květen 1580 – 27. říjen 1587).
• Albert VI. (13. květen 1584 – 5. červenec 1666).
• Magdalena (4. červenec 1587 – 25. září 1628), 11. listopadu 1613 se vdala za Wolfganga Viléma Falcko-Neuburského.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata of Lorraine na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Renata Lotrinská na Wikimedia Commons