Lemberk

Lemberk (německy Lämberg) je hrad přestavěný na zámek u Jablonného v Podještědí v Libereckém kraji. Nachází se tři kilometry od města v katastrálním území Lvová. Zámek ve správě Národního památkového ústavu je v návštěvních hodinách od dubna do října přístupný veřejnosti.

Zámek Lemberk
Zámek Lemberk
Základní informace
Slohgotický
renesanční
barokní
Výstavba13. století
Přestavba16. století
17. století
StavebníkHavel z Lemberka
Další majiteléMarkvartici
Lemberkové
Berkové z Dubé
páni z Donína
Clam-Gallasové
Současný majitelČeský stát
Poloha
AdresaLvová čp. 1, 2 a 3, Jablonné v Podještědí, Česko Česko
Souřadnice50°46′39″ s. š., 14°47′16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky26892/5-3101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad byl založen před polovinou 13. století, a patří tak mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách. Původně se jednalo o hrad bergfritového typu, ale při renesančních přestavbách zahájených Jindřichem Berkou z Dubé většina gotického zdiva zanikla, a jediným výrazným pozůstatkem hradu je okrouhlý bergfrit.[1]

Na hradě pobývala svatořečená Zdislava z Lemberka.

Historie

Hrad

Zdejší území získal za své služby panovníkovi v první třetině 13. století Havel z Lemberka, pocházející z rodu Markvarticů. Stal se tak zakladatelem rodu Lemberků. Založil tu několik osad a také kolem roku 1240 hrad s tehdy moderním jménem Löwenberg.[2] Lva měl i na svém erbu. Jméno hradu si obyvatelé počeštili. Pobývala zde i Zdislava z Lemberka, blahoslavená papežem Piem X. roku 1907 a v roce 1995 prohlášena za svatou Janem Pavlem II.[3]

Zámek Lemberk

První listinné důkazy o existenci hradu pochází z let 1241 a 1244 (nepřímé). Jistý je záznam z roku 1249, kdy Havel z Lemberka a Jablonného použil název hradu ve svém přídomku. Hrad byl několikrát přestavován, takže původní podobu dnes neznáme. V roce 1408 vlastnil hrad Gottfried Haugvic z Lemberka a roku 1427 jej obsadili husité pod vedením Aleše ze Žemberka. Roku 1430 převzal panství rod Berků z Dubé. Jeden ze čtyř bratrů prodal Lemberk roku 1471 Hanušovi Elsnicovi z Elsnic a jeho dědicům. Elsnicové drželi hrad do roku 1510 a v dalších desetiletích se zde střídali majitelé (např. rod pánů z Donína) a drancující vojáci. V roce 1518 panství s hradem koupil Vilém z Ilburka, fojt z Horní Lužice. Panství bylo v tehdejších listinách popsáno jako zubožené, a čtyři z někdejších šesti vesnic byly zcela pusté. Další z vlastníků Kurzbach z Trachenberka dokázal vsi obnovit a založit i další. Po něm panství získal Jindřich Berka z Dubé.[4]

Zámek
Průhled do zámeckého nádvoří

Po roce 1550 došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek.[5] Z původních zdí však bylo zachováno velice málo, byly pobořeny i při této přestavbě, ucelená je jen část okrouhlé věže v jižní části hradu. Došlo ke stavbě zámeckého křídla v renesančním slohu,[6] které bylo počátkem 17. století pány z Donína zvýšeno o další, druhé patro. Byl zde upraven dřevěný, bohatě vyzdobený kazetový strop a sál byl pojmenován jako Sál bajek. Páni z Bredy zámek upravovali podle italských a holandských vzorů. V dalších dobách byl zámek stále vylepšován, rozšířen o kapli Seslání Ducha svatého, rytířský sál[7] a další zámecké křídlo.

Roku 1726 od Bredů koupil zámek hrabě Filip Josef Gallas. Neměl mužské potomky, a proto odkázal veškerý majetek včetně Lemberka svému synovci svobodnému pánovi Kristiánu Filipovi z Clamu, který ke jménu šlechtického rodu přidal také jméno zděděného rodu a tím vznikl rod Clam-Gallasů. Zámek Lemberk vlastnili Clam-Gallasové až do roku 1930, kdy zemřel poslední mužský člen tohoto rodu, Franz Clam-Gallas.[8] Lemberk poté zdědila jedna z jeho sedmi dcer, Gabriela, provdaná za prince Adolfa Auersperga.

V roce 1945 byl zámek patřící rodině Auersperg státem vyvlastněn tzv. Benešovými dekrety.[9]

Turistika
Návštěvnost zámku[10]
RokPočet návštěvníků
201531 671
201634 254
201733 515

Zámek stojí necelý jeden kilometr od Lvové s železniční zastávkou na trati z Liberce do České Lípy. Vede k němu zeleně značená turistická trasa z Jablonného do Lvové. Souběžně s železniční tratí vede frekventovaná silnice I/13 a evropská silnice E442. Záchytné parkoviště se nalézá pod zámkem v někdejším hospodářském dvoře (dnes ruiny obvodových zdí). Na kopci, v sousedství Lemberka, se nachází Bredovský letohrádek, chráněná lipová alej (na zelené značce) směrem k Markvartu a Markvarticím. Trať i silnici od kopce zčásti oddělují Dvorní a Pivovarský rybník a spolu s obcí se nalézají na okraji (avšak mimo) chráněné krajinné oblasti Lužické hory.

Expozice
Most mezi věžovou bránou a zámeckým jádrem
Zámecká zahrada

Je zachován nábytek, tzv. černá kuchyně a výzdoba zámku, proto se stává častým cílem návštěvníků. Byla zde obnovena původní barokní Zdislavina světnička, a nově vytvořena zbrojnice a expozice rodiny Liebiegů.[11] Zámek je pod správou Národního památkového ústavu, územní památkové správy Sychrov a je přes zimu uzavřen.

Vedení zámku organizuje mimo výstav také koncerty a divadelní představení, v kapli jsou pořádány svatby a slouženy mše.[12] Pro návštěvníky je k dispozici několik prohlídkových okruhů:

Reprezentační a soukromé prostory
Historie zámku, zámecká kaple Seslání Ducha svatého, gotický interiér, renesanční interiér – jídelna, Bajkový sál s renesančním kazetovým stropem z roku 1610, který se skládá ze 77 desek s výjevy zvířecích bajek a německými nápisy a který objednal Jan z Donína, Rytířský sál s barokní štukovou výzdobou a sbírkou portrétů na stěnách a výjevy ze třicetileté války na stropě, nad krbem Adam a Eva drží alianční erb, barokní jídelna – tabulnice, apartmán posledních majitelů zámku Clam-Gallasů.
Provozní prostory zámku
Prostory v přízemí západního a jižního křídla: Zdislavina světnička, která vznikla v 17. století při barokní přestavbě zámku jako památka na život svaté Zdislavy, malá zbrojnice, vrchnostenské byty a kancelář, chodba s loveckými trofejemi a Černá kuchyně, obydlí mlynáře.
Expozice historických stylů
Jedenáct stylizovaných interiérů ve stylu klasicismu (1. salon), empíru (2. salon, 3. ložnice), biedermeieru (4. manželská ložnice, 5. pracovna, 6. dívčí pokoj, 7. jídelna), historizujících slohů – druhého rokoka (8. salon), neorenesance (9. salon), secese (10. salon) a kubismu (11. pracovna). Délka: volná prohlídka bez průvodce. V letech 2009 až 2011 byla v 2. patře a depozitáři zámku unikátní sbírka 1500 kusů skla zkrachovalého Crystalexu Nový Bor. Sbírka je stěhována do Centra sklářského umění v městečku Sázava.[13]

Odkazy

Reference
  1. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Lemberk, s. 324–325.
  2. ŠULCOVÁ, Jana. Zámek s erbem lvice, vydejte se na Lemberk [online]. Česká Lípa: Vltava – Labe – Press, 2010-06-12 [cit. 2010-07-03]. Dostupné online.
  3. RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Lemberk, s. 110.
  4. Lužické hory do kapsy, s. 111.
  5. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 40.
  6. ČERNÁ, Renata; RUCZ, Jan, 2013. Zámek Lemberk. Nymburk: Vega-L. 24 s. ISBN 978-80-87275-71-9. Kapitola Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku, s. 8.
  7. Českolipsko, s. 40.
  8. SVOBODA, Milan. Poslední svého rodu : konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930). In: Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007. ISBN 978-80-7372-214-2. S. 261–293.
  9. Černá a Rucz 2013, s. 13.
  10. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 29. Dostupné v archivu.
  11. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Lemberk, s. 85–86.
  12. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Lemberk, s. 270–271.
  13. ČTK. Unikátní sbírka Crystalexu se přestěhuje. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 3. listopadu, s. 5B. ISSN 1210-1168.

Literatura
  • WEISS, Petr; TREGL, Vladimír; ČERNÁ, Renata, a kol. Zámek Lemberk. Expozice šlechtických interiérů od konce 18. do počátku 20. století. Katalog k expozici. 1. vyd. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-4-4.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.