Crystalex

V říjnu 1945 byl vydán Dekret o znárodnění velkých průmyslových podniků, následně, v roce 1948, vzniká národní podnik Borocrystal, sdružující 55 původních drobných provozoven a skláren, a národní podnik Umělecké sklo. Konsolidací těchto podniků spolu s n. p. Borské sklárny vznikl v roce 1953 státní podnik Borské sklo.

V roce 1967 byla dokončena výstavba nového výrobního areálu v Novém Boru. Budovy sklářského kombinátu byly stavěny v letech 1965 až 1967. Byla to v této době první velká investiční akce svěřená zahraniční firmě, sdružení jugoslávkých podniků Union Engineering.[1] V kombinátu byla zahájena výroba v roce 1967 a od roku 1972 zde fungovala první automatizovaná linka, tedy i sériová výroba (strojně foukaná kalíškovina). V roce 1974 podnik změnil název na Crystalex. V 70. letech pod koncern Crystalex se sídlem v Novém Boru postupně přešla výroba užitkového skla v tehdejším Československu. Crystalex tak ve své době sdružoval většinu českých skláren vyrábějících užitkové sklo.

Prodej výrobků Crystalexu na zahraničních trzích zajišťoval podnik zahraničního obchodu Skloexport.[2]

Po roce 1989

Výrobní budovy Crystalexu, ulice B. Egermanna

Po roce 1989 se řada provozoven státního podniku osamostatnila a byla privatizována. V Novém Boru a okolí vzniklo několik malých skláren.

Centrální podnik v Novém Boru byl od 1. ledna 1994 akciová společnost, 21. května 1997 schválila vláda Václava Klause návrh ministra financí Ivana Kočárníka na prodej 72 % akcií společnosti Porcela Plus.[3][4] Nová mateřská společnost Bohemia Crystalex Trading (BCT) sdružovala také Sklárnu Kavalier Sázava, Sklárny Bohemia Poděbrady, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou, Porcela Plus Praha, Karlovarský porcelán a Concordia.

V roce 2008 měl Crystalex čtyři výrobní závody: Nový Bor, Hostomice nad Bílinou, Karolinka a Vrbno pod Pradědem. Karolinka i Vrbno byly postaveny v 19. století, kdy došlo k největšímu rozvoji výroby skla.

V roce 2008 firma, patřící do sklářské skupiny BCT a mající obrat 1,5 miliardy Kč, zkrachovala. V lednu 2008 společnost BCT sama na sebe podala návrh na zahájení insolvence. 1. října 2008 začalo platit tříměsíční moratorium, které znamenalo ochranu dodávek energií a umožnilo pokračovat ve výrobě. Majitelé museli v této lhůtě najít nového investora. Moratorium skončilo 30. prosince 2008. BCT odmítla požádat o jeho měsíční prodloužení, Crystalex zamířil do konkurzu. Dne 20. ledna 2009 byla zastavena výroba ve všech závodech, všech 1800 zaměstnanců (z toho 1200 v Novém Boru) dostalo výpověď.

Betonová plastika před továrnou

Dne 6. srpna 2009 koupila výrobní závody v Novém Boru a Karolince za 362,7 milionů Kč sklářská skupina CBC Invest, s ruským a slovenským kapitálem, zastoupená českým podnikatelem Jiřím Huderou.[5]

V lednu 2010 byla výroba novým vlastníkem obnovena. V roce 2010 vykázal Crystalex mnohamilionový zisk, vrátil se na zahraniční trhy. Ke konci roku 2010 zaměstnaly sklárny v Novém Boru 500 lidí a 170 v Karolince.[6]

Novoborská sklárna vyváží své sklářské produkty do 60 zemí ve světě a je nyní největším výrobcem nápojového skla v České republice. Společnost vlastní ceněnou ochrannou známku Bohemia Crystal. Podílí se na organizaci sklářských sympozií IGS (International Glass Sympozium), konaných každé tři roky počínaje rokem 1982.[2]

V roce 2013 byla vybudována nová sklářská pec se třemi výrobními linkami na větší kusy skla. Objem výroby se dostal na úroveň roku 2008 (před krachem), počet pracovníků stoupl na 646.[7]V roce 2013 měl podnik tržby 870 mil. Kč, pro rok 2014 je odhad tržeb 1 miliarda Kč při stabilizovaném počtu 650 kmenových a 130 agenturních pracovníků.[8]

Kvůli zvýšení efektivity byla v roce 2020 výroba i dekorace výrobků soustředěná do Nového Boru. Závod v Karolince na Vsetínsku byl uzavřen.

Velmi cenná, unikátní sbírka 1500 kusů skla Crystalexu byla zakoupena za 8,5 milionů Kč Nadací Josefa Viewegha a v letech 2009 až 2011 vystavena v druhém patře zámku Lemberk. Poté se odstěhovala do nově vytvořeného Centra sklářského umění v městečku Sázava na Benešovsku.[9] Někdy bývá také zapůjčována do Nového Boru.[10]