Erin Routliffeová

Erin Routliffeová (* 11. dubna 1995 Auckland) je novozélandská profesionální tenistka, deblová specialistka, která v letech 2009–2017 reprezentovala Kanadu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a čtrnáct trofejí ve čtyřhře.[1]

Erin Routliffeová
StátKanada Kanada (2009 – květen 2017)
Nový Zéland Nový Zéland (od června 2017)
Datum narození19. dubna 1995 (27 let)
Místo narozeníAuckland, Nový Zéland
BydlištěCaledon, Kanada
Výška188 cm
Profesionál od2017
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek159 491 USD
Dvouhra
Poměr zápasů82–84
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění591. místo (22. října 2012)
Juniorská dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2012)
French Open1. kolo (2012, 2013)
Wimbledon1. kolo (2013)
US Open1. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů170–105
Tituly1 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění67. místo (20. září 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2018, 2019)
US Open3. kolo (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210922a22. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2012 na 591. místě a ve čtyřhře pak v září 2021 na 67. místě.[2]

V novozélandském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 tádžickým základním blokem 2. skupiny asijsko-pacifické zóny proti Turkmenistánu, v němž vyhrála dvouhru a s Joannou Carswellovou také čtyřhru. Novozélanďanky zvítězily 3:0 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 8–1 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život

Narodila se roku 1995 v novozélandském Aucklandu do rodiny mořeplavců Roberta Routliffa a Catherine MacLennanové,[4] během jejich plavby kolem světa.[5] Rodina se z Nového Zélandu do Kanady vrátila po čtyřech letech.[5] V Severní Americe se narodily její dvě sestry Tara a Tess, která se stala stříbrnou medailistkou v plavání na Letních paralampijských hrách 2016 v Riu de Janeiru.[6][7] Do Montréalu se Erin Routliffeová přestěhovala v září 2011, kde se připravovala v Národním tréninkovém centru tenisového svazu do sezóny 2013.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v kanadském Waterloo dotovaném 25 tisíci dolary zasáhla do čtyřhry. V úvodním kole však s Kanaďankou Evangeline Repicovou podlehly jihoafricko-americkému páru Tegan Edwardsová a Danielle Millsová.[1] V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Rogers Cupu 2012 v Montréalu, do níž obdržela divokou kartu. Na úvod porazila Megan Moultonovou-Levyovou, ale do hlavní soutěže ji nepustila Iveta Benešová z šesté světové desítky.[8]

V letech 2013–2017 hrála univerzitní tenis na Alabamské univerzitě v Tuscaloose, kde vystudovala obor public relations.[4] Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském deblu US Open 2015, do něhož získala s Američankou Mayou Jansenovou divokou kartu. V úvodním kole však uhrály jen tři gamy na osmé nasazené Američanky Raquel Atawovovou a Abigail Spearsovou. Jednalo se rovněž o její první zápas v hlavní soutěži na túře WTA. Mimo majory zasáhla do prvního turnaje na aucklandském ASB Classic 2018. S Novozélanďankou Paige Mary Houriganovou nezvládly první kolo proti Arantxe Rusové a Sílvii Solerové Espinosové.[8] Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Citi Open 2018 ve Washingtonu, D.C. Po boku Chilanky Alexy Guarachiové v závěrečném utkání prohrály s čínsko-chorvatskou dvojicí Chan Sin-jün a Darijou Jurakovou.[9] Trofej si pak odvezla z debla Palermo Ladies Open 2021. V páru s Belgičankou Kimberley Zimmermannovou ve finále antukového turnaje zdolaly Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Kamillu Rachimovovou.[10] Obě pak odešly poraženy z boje o titul na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021, kde nestačily na belgické duo Greet Minnenová a Alison Van Uytvancková.[11]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–1 Č)
International / WTA 250 (1–2 Č)

Čtyřhra: 4 (1–3)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Alexa Guarachiová Chan Sin-jün
Darija Juraková
3–6, 2–6
Vítězka 1. 25. července 2021 Palermo, Itálie antuka Kimberley Zimmermannová Natela Dzalamidzeová
Kamilla Rachimovová
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
Finalistka 2. 19. září 2021 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Kimberley Zimmermannová Greet Minnenová
Alison Van Uytvancková
3–6, 3–6
Finalistka 3. 26. září 2021 Ostrava, Česko tvrdý (h) Kaitlyn Christianová Sania Mirzaová
Čang Šuaj
3–6, 2–6

Finále série WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2021 Charleston, Spojené státy antuka Aldila Sutdžiadiová Liang En-šuo
Rebecca Marinová
7–5, 5–7, [7–10]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (1 titul)

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. únor 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Nadja Gilchristová 6–3, 7–5

Čtyřhra (14 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2016 Charleston, Spojené státy antuka Andie Daniellová Quinn Gleasonová
Whitney Kayová
6–4, 6–2
2. listopad 2017 Toronto, Kanada tvrdý (h) Alexa Guarachiová Ysaline Bonaventureová
Victoria Rodríguezová
7–6(7–4), 3–6, [10–4]
3. leden 2018 Šajm aš-Šajch, Egypt tvrdý Jade Lewisová Anastasija Potapovová
Jekatěrina Jašinová
0–6, 7–5, [10–6]
4. leden 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Jade Lewisová Berfu Cengizová
Jasmina Tinjicová
6–1, 5–7, [12–10]
5. březen 2018 Irapuato, Mexiko tvrdý Alexa Guarachiová Desirae Krawczyková
Giuliana Olmosová
4–6, 6–2, [10–6]
6. duben 2018 Pelham, Spojené státy antuka Alexa Guarachiová Maria Mateasová
María José Portillo Ramírezová
6–1, 6–2
7. duben 2018 Dothan, Spojené státy antuka Alexa Guarachiová Sofia Keninová
Jamie Loebová
6–4, 2–6, [11–9]
8. květen 2018 Charleston, Spojené státy antuka Alexa Guarachiová Louisa Chiricová
Allie Kiicková
6–1, 3–6, [10–5]
9. červen 2018 Hua Hin, Thajsko tvrdý Victoria Rodriguezová Niča Lertpitaksinčajová
Peangtarn Plipuečová
7–5, 3–6, [10–6]
10. leden 2018 Hua Hin, Thajsko tvrdý Victoria Rodriguezová Mana Ajukawaová
Nina Stadlerová
6–4, 6–4
11. říjen 2018 Toowoomba, Austrálie tvrdý Freya Christieová Samantha Harrisová
Astra Sharmaová
7–5, 6–4
12. květen 2019 Bonita Springs, Spojené státy antuka Alexa Guarachiová Usue Maitane Arconadová
Caroline Dolehideová
6–3, 7–6(7–5)
13. únor 2020 Hamilton, Nový Zéland tvrdý Emily Fanningová Sabastiani Leónová
Maggie Ngová
6–3, 6–1
14. květen 2021 Bonita Springs, Spojené státy antuka Aldila Sutdžiadiová Eri Hozumiová
Miju Katová
6–3, 4–6, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erin Routliffe na anglické Wikipedii.

  1. Erin Routliffeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210922a22. září 2021
  2. Erin Routliffeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210922a22. září 2021
  3. Erin Routliffeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210922a22. září 2021
  4. Erin Routliffe - Women's Tennis [online]. The University of Alabama [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Canadian tennis headed in the right direction [online]. The Record, 2012-07-10 [cit. 2021-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-05. (anglicky)
  6. BRAUN, Jessa. Star swimmer Tess Routliffe cheers Canadian teammates on from afar. The Toronto Observer [online]. 2021-09-02 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Tess Routliffe – Swimming Canada [online]. Swimming Canada [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Erin Routliffe Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Guarachi’s and Routliffe’s Run Ends in Citi Open Finals [online]. WASHINGTON, D.C.: University of Alabama, 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Top seed Collins defeats Ruse in Palermo to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
  11. Ostapenko overpowers Samsonova in Luxembourg, to meet Tauson in final. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.