Ladislav III. Popel z Lobkowicz

Ladislav III. z Lobkowicz na Zbiroze (1537–1609), také zvaný mladší, od roku 1585 starší byl příslušník chlumecké větve (a její zbirožské linie) šlechtického rodu Lobkoviců. Uplatnil se ve vojsku i jako úředník, v letech 1582–1587 zastával úřad prezidenta české královské komory.

Ladislav III. Popel z Lobkowicz
Prezident české komory
Ve funkci:
1582 – 1587
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJan V. Popel z Lobkowicz
NástupceJáchym Novohradský z Kolovrat
Vojenský hejtman v Uhrách
Císařský rada
Narození1537
Úmrtí1609
Choť(1565) Magdalena ze Salm-Neuburgu (1537–1609)
RodičeJan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569) a
Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567)
DětiJan Mikuláš († 1614)
Adam Eck († 1608)
Příbuzníbratr: Jan V. Popel z Lobkowicz (asi 1527–1590)
bratr: Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1588)
bratr: Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz (1543–1595)
bratr: Jiří starší Popel z Lobkowicz (asi 1551–1607 nebo 1613)
děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505)
babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520)
děd: Mikuláš Žehrovský z Kolowrat
babička: Eliška Bezdružická z Kolowrat
SídloZbiroh
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické, později protestantské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a život

Narodil se v roce 1537 jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (1490 – 14. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554–1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Jeho starším bratrem byl Jan V. Popel z Lobkowicz († 1590), který byl postupně prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén.

V roce 1580 válčil Uhrách jako vojenský hejtman proti Turkům. Poté zahájil úřednickou kariéru, v letech 1582–1587 byl prezidentem české královské komory.[1] Pod vlivem své manželky konvertoval k protestantství. Figuroval v aféře svého bratra Jiřího staršího Popela z Lobkowicz († asi 1607) – spiknutí proti císaři, proto ze strachu v roce 1593 s dětmi uprchl ze země. Byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě svých statků. Jeho manželka však malou část majetku podržela. Nakonec mu roku 1608 byla udělena milost, vrátil se do Čech a pozůstalost po ženě Magdaleně rozdělil mezi své děti.

Majetek
Zámek Zbiroh – dnešní podoba

Po otci zdědil Zbiroh, dále vlastnil Biskupice, Rovné, Vejvanov, Trenčín, hrad v Mostě Hněvín, Holešov, Točník, Horní Lindov, Dobrou a Slavkov.

Rodina

Ladislav III. se oženil 23. září 1565 v Prešpurku s Magdalenou ze Salm-Neuburgu (1548 – 23. červenec 1607), dcerou hraběte Mikuláše ze Salm-Neuburgu (1502–1550) a jeho manželky Margarety Szécsy z Felsö-Lindva († 1567). Magdalena od roku 1595 vlastnila Felixburg, Poláky, Martiněves a Radhošť. V roce 1598 zakoupila Ledeč. Narodily se jim následující děti:

  • 1. Eliška (Alžběta)
    • ∞ Ferdinand Trčka z Lípy († 1577)
  • 2. Adam († před 1607)
  • 3. Jan Mikuláš († 1614)
    • ∞ (1608) Eva Eusebie Popelovna Lobkowicz (1574 – 12. 8. 1624)
  • 4. Marie Magdalena (1569 – 8. 1. 1633, pohřbena ve Světlé nad Sázavou)
  • 5. Kateřina
    • ∞ (21. 10. 1584) Jindřich mladší Kurzpach z Trachtenburgu (20. 3. 1555 – 22. 3. 1618)
  • 6. Eva
  • 7. Sabina (Zbyňka) (1583 – 1623 Praha, pohřbena v Ledči nad Sázavou)
  • 8. Julie
    • ∞ (26. 2. 1595) István Török z Enyingu
  • 9. Adam Eck († 1608 v boji u Chebu), císařský důstojník
    • ∞ Ester z Vřesovic, jejich syn:
      • 1. Adam Rudolf Eck († mladý), císařský důstojník

Odkazy

Reference
  1. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 111, 217.

Literatura
  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 35, 111–112, 217.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.